Žádná černá a bílá, žádné rozdělení na Slovany a Germány. Brněnští archeologové objevili na slovanském sídlišti na Břeclavsku artefakt, který na slovanskou minulost vrhá nové světlo. „Lidé si představují, že tu byla masa Germánů, která odešla, a pak přišla masa Slovanů. Skutečnost byla ale mnohem komplikovanější,“ říká vedoucí výzkumného týmu Jiří Macháček.

Co jste na slovanském sídlišti našli?

Zvířecí kost s vyrytými starogermánskými runami zvanými futhark. Futhark je řada run, které jdou za sebou. Stejně jako naše abeceda. Futhark začíná akorát od F, U, T, A, R, K.

Runová kost, unikátní nález archeologů MU v nalezišti Slovanů v lokalitě u Břeclavi. Jde o nápis na kosti ve starogermánských runách (znacích).Runová kost, unikátní nález archeologů MU v nalezišti Slovanů v lokalitě u Břeclavi. Jde o nápis na kosti ve starogermánských runách (znacích).Zdroj: Deník / Attila RacekV čem je nález významný a důležitý?

Slovanskými jazyky mluví přes tři sta milionů lidí. Je důležité vědět, kdy se v historii poprvé objevilo písmo, které naši předkové užívali.

A v čem přelomový?

Kontextem, v němž jsme jej objevili. Obdobné nálezy se většinou nacházejí na pohřebištích Franků, Alamanů, a tak dále. Nebo u Vikingů ve Skandinávii. Ale my ji objevili na slovanském sídlišti na jihu Moravy. To je z vědeckého hlediska přelomové.

Jakým způsobem?

Je to vědecký důkaz toho, že Slované používali jakýsi druh písma i před rozšířením hlaholice. Lépe řečeno s ním přišli do kontaktu. Kost jsme objevili zřejmě v pozůstatku nějakého obydlí společně s fragmenty keramiky pražského typu. Tu spojujeme právě s časnými Slovany a datujeme ji do šestého století našeho letopočtu. Stáří nálezu jsme potvrdili i přírodovědnými metodami. Šesté století je období, kdy měli v této oblasti žít jen Slované. Poslední Germáni při stěhování národů odešli do severní Itálie v roce 568. Byli to Langobardi, proto se tamnímu území dnes říká Lombardie.

Jak se Slované ke germánským runám dostali?

Jsou dvě varianty. Buď tam zůstali nějací Germáni, kteří žili se Slovany a utvořili nový celek. Ten se transformoval v to, co dnes nazýváme Moravany, Čechy, Slováky, a tak dále. Ale na počátku to nebyla jednolitá skupina, nýbrž směs různých lidí různého původu. A jeden z těch Germánů mohl mít znalost runového písma a použít jej na sídlišti. Druhá varianta je, že některý z Germánů naučil runové písmo Slovana a ten jej na sídlišti vyryl do kosti.

Jedná se o jediný důkaz o germánském písmu užívaném Slovany?

Máme historickou zprávu zvanou Pojednání o písmu mnicha Chrabra, který žil na počátku desátého století v Preslavi v Bulharské říši. Uvádí v něm, že Cyril a Metoděj přinesli Slovanům písmo, aby mohli zaznamenávat svaté texty. Slované však již před tím údajně používali jakési črty a rýhy. Vede se o tom diskuze už od devatenáctého století. Někteří navrhovali, že by to mohly být runy. Ale o písmu používaném před rozšířením hlaholice nebyly žádné důkazy. Nyní jeden ale máme a zpráva mnicha Chrabra se nejspíše zakládá na realitě.

Runová kost, unikátní nález archeologů MU v nalezišti Slovanů v lokalitě u Břeclavi. Jde o nápis na kosti ve starogermánských runách (znacích).Runová kost, unikátní nález archeologů MU v nalezišti Slovanů v lokalitě u Břeclavi. Jde o nápis na kosti ve starogermánských runách (znacích).Zdroj: Deník / Attila Racek

Jak nový nález změní náš pohled na historii?

To je velice důležitá otázka. Lidé si představují, že tu byla masa Germánů, která odešla, a pak přišla masa Slovanů. Skutečnost byla ale mnohem komplikovanější, což náš nález dokazuje. Žili promícháni, nebo byli Slované s Germány v tak úzkém kontaktu, že se od nich naučili například písmo. To přísné dělení na dva celky, které známe z učebnic – Slované a zlí Germáni – není úplná pravda. Už od časných dějin docházelo k úzkým kontaktům, promíchávání a transferu znalostí i kultury. Nález ukazuje, jak si různé národy byly již na počátku středověku blízko.

Budou se tedy přepisovat učebnice dějepisu?

Toť otázka. Potenciál tam je, ale musíme si uvědomit, že se jedná o první takový nález. Vyvolá velkou diskuzi. Budeme doufat, že jich časem získáme více. Třeba i z jiných lokalit. Když se objeví první vlaštovka, nálezy přibývají, jelikož si archeologové začnou více všímat těch druhů objevů, na kterých by takové písmo mohlo být. Pokud jich bude více a ukáže se, že znalost písma byla rozšířená, pak bychom měli důvod uvažovat o novém pohledu na historii. Teď je výzkum na počátku. Přelom tkví ale v tom, že existuje možnost, že Slované se dostali do kontaktu s písmem před příchodem Cyrila a Metoděje.

Jak bylo runové písmo mezi Germány rozšířené?

Ovládali jej jen takzvaní mistři run. Byla to opravdu velmi malá skupina lidí.

Co bude s artefaktem dál?

Momentálně v lokalitě nálezu vedeme další rozsáhlé výzkumy. Až naše terénní aktivity skončí, ve dvoraně Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity vystavíme runovou kost i s ostatními nálezy pro veřejnost. Už teď máme další velice zajímavé artefakty.