Nabírané sukně, naškrobené rukávy a složité barevné výšivky. Tak vypadá většina krojů na jižní Moravě. Lidé je většinou oblékají pouze na hody a o slavnostních příležitostech. Jen starší ženy na Břeclavsku a Hodonínsku je možné potkat v tradičním lidovém oděvu běžně. Milovníci folkloru ovšem našli možnost, jak ornamenty a výšivky dostat do běžného denního oblečení.

Módu s folklorními motivy například v Brně vytváří autorská značka Folkdiva. „Zaměřujeme se na zapomenuté tradice. Šijeme oblečení, které mohou ženy nosit každý den, a přesto jsou kousky originální. Oděvy jsou z organických látek a ušití jednoho kusu oblečení na objednávku nám trvá přibližně tři týdny," popsala jedna z majitelek značky Michala Homolová. Za vyšívaný šátek z organického hedvábí zaplatí zákaznice přes tři tisíce korun.

Třeba halenky

Folkdiva šije například halenky s dlouhými rukávy. Mezi nejčastější barevné kombinace patří červená a bílá barva. „Některým ženám připadá, že naše modely jsou příliš výrazné a nelze je nosit každý den. Chce to trochu citu pro módu a naše kousky mohou ženy kombinovat s běžným oblečením," doplnila Homolová.

Folklorní trička potištěná podlužáckým ornamentem nabízí zájemcům firma Folklorní drobnosti souboru Svéráz z Podluží na Břeclavsku. „Kamarádka malovala krojové mašle a rozhodli jsme se zkusit tyto ornamenty namalovat i na tričko. Nejprve pro sebe a pro kamarády. Zjistili jsme, že se nám to líbí, a chtěli jsme jimi vyjádřit lásku k folkloru, i když nejsme v kroji," vysvětlila organizační vedoucí souboru Veronika Krásná. Firma nabízí většinou trička zdobená barevnými přírodními ornamenty často uspořádanými do tvaru srdce.

Zuzana Machálková ze Strážnice na Hodonínsku oděvy zdobí tradičními motivy. „Malování ornamentů na oděv se věnuji poměrně krátce, avšak intenzivně. Tento nápad přišel spontánně v době, kdy jsem na oděvy malovala jiné, velmi různorodé motivy, a jednou mě napadlo na plátěnou tašku namalovat právě strážnické ornamenty. K mému překvapení je poptávka velká a lidé začali mít zájem o ornamenty nejen na plátěných taškách, ale i na tričkách pro dospělé, děti, či na dětských body a košilkách," prohlásila tvůrkyně z Hodonínska.

Drahá záležitost

Že jsou folklorní prvky populární i na Vyškovsku, potvrzuje švadlena Jarmila Cénková z Hostěrádek-Rešova. „Nedávno jsem zákaznici vyšívala halenku. Jde ale o docela drahou záležitost, vyšlo to na tři tisíce korun. V poslední době jsem takto vyšívala i hedvábný oděv a vnučce šaty na svatbu," uvedla Cénková.

Že folklorní módu vyhledávají především ženy, dokazuje například Jarmila Homolková ze Znojma. „Na léto jsem si koupila košili podobného střihu, jakou nosily ženy kdysi dávno ke kroji. Je samozřejmě z mnohem lehčího materiálu. Cítím se v ní velmi příjemně, i když u nás není tradice krojů nijak zakořeněná," vysvětlila.

Oděvní firmy a výrobci látek ale větší zájem o folklorní prvky nezaznamenali. „Tyto ohlasy máme spíš ze zahraničí. O mírném nárůstu víme od našich zákazníků. K nám evropské vlivy přichází zhruba o rok později," sdělil majitel firmy Topak Radek Zouhar. Společnost v Drnovicích na Blanensku vyrábí paličkované krajky.

Košile z Kyjova nosí i v Kalifornii

Kyjov - Trika, tašky, sukně i dětské body potisknuté moderními či tradičními folklorními motivy už dva roky nabízejí Martin Zrzavý a Tomáš Jeřela. Společně založili firmu Trika z Kyjova. „Bavili jsme se o tom, že by bylo skvělé mít košili kyjovského kroje i na všední nošení. Tak vznikl náš první kousek," připomíná začátky Zrzavý.

Podle něj zájem o podobné výrobky roste. „Je to módní vlna. Začínali jsme víceméně sami, teď se objevují další značky, které z folkloru čerpají," říká Zrzavý.

Nový trend podle něj zasáhl hlavně mladé lidi, kteří rádi vyjadřují své postoje. Jako další důvod vidí potřebu ukázat svůj původ, a to hlavně u těch, kteří se odstěhovali mimo region.

Potomci emigrantů

Zájem o jejich výrobky ale nemají jen fanoušci lidových tradic. „Trička si kupují také potomci emigrantů či členové rodin, kteří zde mají stále příbuzné. Už nám došly fotky například z kalifornského Los Angeles či Nového Zélandu," chlubí se Jeřela.

Motivy většinou čerpají z původní skladby oděvů. Návrhy jim často posílají lidé. „Jsme za to moc vděční, některé košile se nám opravdu špatně shánějí," vysvětluje Zrzavý.

Právě imitace krojových košilí jsou nejprodávanější. „Zájem o ně přesahuje hranice regionu. Už tiskneme i slovenské motivy," říká Jeřela a dodává, že jako zakázku tvořili i sportovní dresy či vlajku pro kapelu.

Oba zakladatelé věří, že záliba v jejich oblečení neupadne. „Vezeme se na módní vlně, ale věříme, že v srdcích lidí bude folklor stále živý," shodují se.



Etnografka Dvořáková: Lidová výšivka je druh protestu

Brno - Nejen vyšívané oblečení vychází z lidové kultury. „Už v minulosti lidé folklorními motivy zdobili nábytek, skleněné vázy nebo keramiku," vysvětluje brněnská etnografka Hana Dvořáková.

Jakou pozici má tradiční lidová kultura v současné společnosti?

Na jižní Moravě jí žije spousta lidí. Navštěvují například pěvecké nebo taneční soubory. Lidová kultura patří k moravským obcím dlouhodobě a je i součástí turismu.

Kdy začaly lidové motivy pronikat do městské módy?

V polovině devatenáctého století se na oděvech mezi lidmi objevily výšivky a další zdobné, vesnické prvky. Tehdy to byla reakce českého měšťanstva na německé okolí.

Jak tomu bylo v minulém století?

Za protektorátu ženy nosily blůzy vyšívané ve stylu tradičních, venkovských oděvů. Protestovaly tak oblečením proti německé okupaci. Od poloviny dvacátého století do devadesátých let na lidovou tradici reagovala nezapomenutelná tvorba Ústředí lidové umělecké výroby.

Proč se lidé k folklorním prvkům vrací?

Jde o módní trend. Na jedné straně narazíme na špičkový design a zpracování. Na druhé straně se prodávají kýčovitá trička s potisky lidových vzorů. Lidé většinou sáhnou po tom, co mají v paměti zasunuté jako vzpomínku na dětství.

Do kterých oblastí, kromě módy, se folklor vrací?

Vnímám ho například u lidí, kteří žijí ekologickým stylem života. Také se projevuje v hudbě, designu, výtvarném umění nebo v kulturních akcích.

EMA ZEZULOVÁ
DOMINIKA FLORIÁNOVÁ