Místní se skladu vypáleného paliva bránili už v minulosti. Neúspěšně. „Před dvěmi lety, kdy se začalo opět řešit ukládání odpadu pod Kraví horou, jsme vypracovali petici. Chtěli jsme ji předat senátu, ale nevysbírali jsme dostatečný počet podpisů," vysvětlil jeden z iniciátorů pochodu Martin Schenk z občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora, který bydlí v nedaleké obci Habří. V pochodu se k němu připojila padesátka lidí.

Podobné protesty se odehrály v jiných vybraných lokalitách po celé republice. Podle Heleny Vařejkové z královopolských Zelených, která přijela místní obyvatelé také podpořit, je umístění meziskladu i hloubkového uložiště jaderného odpadu v Kraví hoře protiprávní. „Návrh byl při projednávání aktualizace politiky územního rozvoje zastrčen v textové části dokumentu. V mapě nebyl ani zanesen. Lidé se tak nemohli bránit," uvedla.

Obyvatele Tišnovska na pochodu podpořil i náměstek brněnského primátora Martin Ander. „V horizontu půl roku bychom mohli zadat odborné expertní prověření všech rizik spojenými s těžbou uranu v Dolní Rožínce, ale i s případným ukládáním jaderného odpadu pod Kraví horou," řekl.

Podle něj může být podobné uložiště nebezpečné i pro Brňany.

ALŽBĚTA NEČASOVÁ