Ministerstvo kultury však po dohodě se slovenskou stranou kandidaturu nakonec stáhlo. Ale své snahy nevzdává. O zápis se chce znovu pokusit v roce 2013.

Nápad na zápis dostali místní lidé před šesti lety. „Chtěli jsme postavit lávku přes řeku Moravu. Ta by spojila naše naleziště se slovenským. V Kopčanech tam leží kostel svaté Margity. Celý modernizovaný areál jsme pak chtěli zapsat jako přeshraniční archeologický projekt,“ řekl k počátkům kandidatury mikulčický starosta Josef Helešic.

Jasný plán

Při následných červencových cyrilometodějských svátcích se o kandidatuře mluvilo už veřejně. „Pokud chceme Mikulčice zachovat jako slovanské centrum, musí se tento areál dostat na seznam světového dědictví,“ uvedl tehdejší jihomoravský hejtman Stanislav Juránek.

Tehdy se spojily kraj, Masarykovo muzeum v Hodoníně, brněnský archeologický ústav a vedení Mikulčic i Kopčan. Na základě urbanistické studie Jany Gregorové vznikal v Národním památkovém ústavu plán rozvoje místa a dokumentace pro nominaci.

Česká a slovenská strana tedy požádaly o zápis Archeologického parku Mikulčice Kopčany na seznam před čtyřmi lety. „Toto místo je výjimečné svědectví o kultuře významného zaniklého západoslovanského státního útvaru, Velkomoravské říše. Základním rysem, podtrhujícím zcela výjimečné postavení mikulčicko-kopčanské aglomerace, je zděná monumentální církevní a světská architektura,“ stálo v nominaci. Slovní argumentaci doplnily i novinky v památníku. Tou hlavní byla nová expozice v pavilonu II, která vznikla podle plánů architekta Jana Konečného.

Díky novince místo získalo atmosféru, která vyvolává v návštěvnících pocit, že jsou skutečně v kostele, na posvátném místě.

Nová expozice zabodovala nejen u lidí. Získala totiž cenu ministra kultury v národní soutěži muzeí Gloria musaealis za rok 2008. Stala se vítězem kategorie muzejní výstava roku. „Jsem velmi potěšený, že komise takto ocenila naši práci. Věřím, že zisk Glorie musaealis pozitivně ovlivní i zápis do Unesca, o který usilujeme,“ hodnotil tehdy udělení ceny vedoucí slovanského hradiště v Mikulčicích František Synek.

Na nově upravené místo v té době přijel i komisař Unesca. A uznal oprávněnost nominace. Obdivoval tamní prezentaci archeologických památek v lužním lesoparku.

Ochrana lesů

Ve stejné době začali manželé Krejčiříkovi chystat úpravy zeleně. Počítali v nich i s ochranou lužních lesů, vzácných rostlin a hmyzu. „Teď jsou vegetační úpravy areálu hotové s výjimkou bezprostředního okolí budov. Ty se udělají až zároveň s jejich opravami,“ upozornila ředitelka Masarykova muzea Irena Chovančíková.

Ani všechny tyto snahy ovšem nepřiměly ministerstvo kultury, aby v roce 2009 areál nominovalo na zápis do Unesca. „Česká republika po dohodě se Slovenskem stáhla nominaci Mikulčic a Kopčan z projednávání Výboru pro světové dědictví. Ukázalo se totiž, že ze sedmatřiceti nominací je průchozích jenom dvanáct,“ vysvětlil před dvěma lety stažení nominace Michal Beneš z Ministerstva kultury ČR.

Mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar k nominaci do Unesca v roce 2013 říká:

Snaze o zápis pomůže i Slovensko

Praha, Mikulčice /ROZHOVOR/ - Dva roky. Ještě tak dlouho si podle všeho mikulčický areál počká, než se vrátí do nominačních kol na zápis do Seznamu kulturních památek Unesco. „Všechno směřuje k tomu, abychom o zápis skutečně požádali v roce 2013,“ říká mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar.


Kdo se podílí na podání nové nominace mikulčického archeoparku?
Přípravu žádosti má na starosti Národní památkový ústav. Úzce přitom spolupracuje s Krajským úřadem Jihomoravského kraje a především i se slovenskými partnery z Kopčan.

Takže se chystá opět společná mezinárodní nominace?
Od počátku. Tento nadnárodní aspekt je pro eventuální zápis určitě výhodou.

Má podle vás mikulčická kandidatura šanci?
To se dá odhadnout jenom velmi těžko. Záleží hodně na vývoji Seznamu světového dědictví. A především na tom, jak se podaří zejména západoevropské odborníky přesvědčit o významu Velké Moravy, velkomoravského hradiště v Mikulčicích a kostela svaté Margity Antiochské v Kopčanech.

Zvyšuje šance i to, že se v Mikulčicích konají Dny Bulharů s účastí představitelů bulharského státu?
Pořádání Dnů Bulharů a dalších akcí v Mikulčicích s nominací přímo nesouvisí. Ovšem jejich návaznost na tradice místa se má v nominaci objevit.

Čekáte na rok 2013 kvůli výročí příchodu Cyrila a Metoděje?
Ano. Mimochodem toto výročí prohlásila právě završená 36. generální konference Unesco za světové výročí této organizace pro rok 2013.

Unikátní nález: tisíce hrobů

Mikulčice - Je to už přes pětapadesát let, co první skupina archeologů brněnského Archeologického ústavu Akademie věd začala prozkoumávat místo nedaleko Hodonína, Mikulčické Valy.

Objevili tam unikátní stavby z devátého století. „Především zděné kostely a rezidenční stavby a hustou pravidelnou zástavbu připomínající uspořádáním městský organismus,“ popsal jedinečné nálezy vedoucí archeologického výzkumu Lumír Poláček. Doplnil, že místo bylo obehnáno mohutným opevněním.

V hradišti byly i hroby několika tisíc lidí. „Nálezy se počítají ve statisících kusů a obsahují zcela jedinečné doklady hmotné kultury Velké Moravy,“ zdůraznil Poláček.

Podle něj se může jen velice málo evropských archeologických nalezišť raného středověku pochlubit tím, co Mikulčice. „Valy mají výjimečný historický význam. Navíc se dochovaly v dobrém stavu a leží v krásné krajině,“ řekl archeolog.

Práce badatelů ani po půlstoletí nekončí. V poloze Mikulčice Trapíkov totiž v brzké době vyroste nová moderní archeologická základna. „Ta pomůže postavit archeologický výzkum na novou úroveň, srovnatelnou se špičkovými evropskými pracovišti,“ upozornil Poláček.