Všechny úřady po ruce, spousta pracovních příležitostí i příroda. Takové klady Hustopečí na Břeclavsku vyzdvihl radní města a podnikatel Kamil Konečný. Hustopeče se podle indexu kvality života zpracovaném v projektu Obce v datech umístily nejlépe v Jihomoravském kraji. V celé České republice skončily na devátém místě. „Ovšem pořád to beru jako nějakou statistiku a nejdůležitější je pro mě pocit, jak se mi tady žije. A ten je dobrý,“ podotkl Konečný.

Vinař Pavel Košulič zase ocenil spolkový život a kulturu. „Fungují tady mažoretky, fotbalisté, házená i kulturní aktivity. Vedení města tomu jde naproti,“ zmínil.

Naopak problémem Hustopečí jsou podle Košuliče vysoké ceny nemovitostí, které způsobují odliv obyvatel města. „Odcházejí pryč, protože si nemohou dovolit tady bydlet,“ doplnil vinař.

Vysoko se v žebříčku, který porovnává veřejně dostupná data v oblasti zdraví, materiálních podmínek a vztahů mezi lidmi, umístilo mezi dvěma sty šesti obcemi s rozšířenou působností v České republice také Brno. Jako student využívá jeho přednosti Tomáš Drozd. „Oceňuji převážně kulturní akce a také širokou nabídku pracovních příležitostí nebo přivýdělků ke studiu,“ vyjádřil se.

Pro přestěhování do Brna nastálo po skončení školy, se Drozd zatím nerozhodl. „Potýkal bych se určitě s problémem vysokých cen nemovitostí, které patří mezi nejvyšší v České republice,“ uvažoval mladý muž.

Z jihomoravských okresních měst se dobře umístil také Vyškov, a to na devatenáctém místě. „Vyškov je krásné město s perfektní polohou. Máte odtud kousek do Brna, kousek do přírody. Je tu Drahanská vrchovina, kousek je to na Plumlov. Za poslední roky se ve městě opravují rodinné domky i turistické atrakce jako aquapark, zoopark či dinopark,“ poukázal Vyškovan Jiří Wasserburger.

I ve Vyškově však je podle něj co zlepšovat. „Myslím, že chybí větší podpora komunitních spolků a místních částí v oblasti kultury. Podpora není taková, jaká by měla být,“ míní Wasserburger.

Další jihomoravská okresní města, Blansko a Břeclav, se umístila okolo padesáté příčky. První sedm pozic nad, druhé pět míst pod touto hranicí. „Přestože podobná hodnocení mají vždy i svá slabší místa a nikdy neodráží realitu zcela dokonale, poskytuje projekt Obce v datech cenné a inspirativní informace. Zajímavé je pro nás samozřejmě také srovnání s městy podobné velikosti, jako je Břeclav,“ uvedl břeclavský starosta Pavel Dominik.

Mezi nejhoršími z jižní Moravy byl v žebříčku Hodonín, který skončil stosedmdesátý, ještě o dvanáct míst hůře dopadlo Znojmo. Zaostávalo hlavně v oblasti materiálního zabezpečení a vzdělávání. „Problém vidím v tom, že Znojmo se ocitlo v roce 2000 v pozici města, kde byl zrušený okresní úřad, a přišlo o pozici přirozeného regionálního centra,“ sdělil znojemský historik Jiří Kacetl.

To má podle něj vliv na dopravní napojení i podporu podnikání. „Brno k nám nedohlédne, Praha jakby-smet. Vrací se doba před rokem 1918, kdy Znojmo jednoznačně gravitovalo směrem k Vídni. Odtud přichází nyní nejvíce podnětů k rozvoji,“ přiblížil Kacetl.

David Grossmann ze Znojma ho považuje za nádherné město a žije se mu tam dobře. „Všechno je tady jednoduše dostupné pěšky. V širším centru jsou obchody, školy, plavecký bazén, sportoviště,“ vyjmenoval muž.

Jako nutnost vidí vyřešení aktuální dopravní situace. „Je nutné dostavět obchvat, snížit dopravu v užším okolí centra, hlavně dostat ka-mionovou dopravu pryč z centra,“ sdělil Grossmann.

Starostka vítězných Hustopečí: Máme spolky i akce 

Hustopeče – Nejlépe hodnocenou jihomoravskou obcí se podle projektu Obce v datech, který porovnává kvalitu života, staly Hustopeče na Břeclavsku. V republice skončily na devátém místě. „Máme obrovské množství zájmových spolků a každý měsíc pořádáme zajímavé akce,“ nastínila důvod úspěchu starostka Hana Potměšilová.

Proč se lidem v Hustopečích dobře žije?
Především proto, že máme mnoho nejrůznějších sdružení a spolků. Na své si přijdou vinaři, zahrádkáři, sportovci, staří lidé i děti. Každý měsíc pořádáme velkou akci a několik menších.Hana Potměšilová, starostka Hustopečí.

Co vás čeká tento víkend?
Máme několik zajímavých akcí. Například Hustopečský slunovrat pro milovníky vína nebo Letní notování či Concentus Moraviae pro ty, kteří si užívají hudbu.

Napomáhá množství společenských událostí přátelské atmosféře?
Určitě. Spolupracují spolu lidé se zcela odlišnými zájmy. Taky všechny tři církve, evangelická, katolická a apoštolská, si pomáhají. I to sbližuje. Lidé si uvědomí, že mohou být mezi sebou kamarádi i přes odlišnou víru nebo názory.

Mají tyto akce i svá negativa?
Samozřejmě. Například slavnosti mandloní nebo burčákové slavnosti byly původně malé. Nyní mají desetitisícovou účast. Vše musíme plánovat ve větším a ztrácí se rodinná atmosféra.

Čím se dá kvalita života v obci ještě zlepšit?
Chybí tady vyžití pro mladé lidi, kteří by se pobavili třeba v tanečním klubu. Na tom pracujeme. Velký problém je ale doprava. Jezdí tudy auta na dálnici D2 a tvoří se kolony. Řešíme i parkování.

Jde o nesourodá čísla, tvrdí starosta posledního Znojma

Znojmo - Za povrchní a nedopracovaný považuje projekt Obce v datech starosta Znojma Jan Grois. „Autoři například omezují kulturu na počet kin,“ upřesnil jednu z výhrad, které k němu má.

Kde vidíte hlavní problém ve způsobu hodnocení?

Autoři vydávají za indikátory kvality života třeba počet bankomatů nebo restaurací. Úplně pomíjejí například úroveň sociálních služeb, sportovní infrastruktury, úroveň kultury v daném městě či veřejná prostranství. Z toho plyne, že ty indikátory jsou velmi neúplné a o popisu kvality života tedy nelze hovořit.Nový znojemský starosta Jan Grois.

Nejhůře Znojmo dopadlo v kategorii, která popisuje materiální zabezpečení a vzdělání. Jak by radnice mohla pomoci tuto oblast zlepšit?

Pojďme se podívat, co jednotlivé indexy znamenají. Začněme vzděláním. Zahrnuje se do něj třeba index kapacity mateřských škol a index kapacity základních škol. Ty má na starosti město a máme v nich velmi dobré výsledky. Výsledek kazí index kvalitních středních škol, který popisuje, jak studenti dopadli u státní maturity. U středních škol je zřizovatelem kraj, takže město zde vůbec nefiguruje. Lidé jistě také zaregistrovali diskuze o úrovni státní maturity a o Cermatu. Autoři spojili tato navzájem nesourodá čísla a vyšlo jim, že školství je na nízké úrovni. Podobně je to s indexem materiálního zabezpečení. Řeší se tam třeba počet bankomatů nebo supermarketů na území.

Může projekt pomoci při strategickém řízení?

Podobné projekty mohou pomoci, pokud jsou však dobře zpracované. Tento projekt za kvalitní nepovažuji.