Poté, co nálet skončil, šla Podělova skupina odklízet trosky na policejní ředitelství v Benešově ulici. Všichni byli mrtví. Pak se přesunuli ke krytu, kde se schovávali soudci z Nejvyššího soudu. „Ani tam nikdo nepřežil," popsal hrůzné chvíle Poděl.

Při náletu amerických bombardérů zahynulo čtyři sta až šest set Brňanů. „Přesné číslo neznáme, protože na konci války už německá byrokracie nefungovala tak jako dřív," vysvětlil Petr Vachůt, který je kurátorem výstavy na Špilberku zabývající se bombardováním Brna.

Americká letadla původně mířila k rafinériím v jižním Polsku. Operaci zkomplikovalo špatné počasí. Byla mlha a piloti továrny neviděli. „Kdyby klesli pod mraky, ohrožovala by je silná protiletecká obrana," sdělil Vachůt. Proto letci otevřeli obálku s náhradním cílem. Někteří tam měli napsané Brno, jiní další jihomoravská města jako Hodonín a Břeclav.

Cílem útoku nebyly brněnské továrny, ale hlavní nádraží. „Přes Brno vedl důležitý železniční uzel. Stanicí jezdily vlaky s municí a zásobami na frontu," řekl kurátor.

Ale i nad Brnem panovalo špatné počasí. Kvůli mlze piloti budovy vůbec neviděli. Bomby proto shazovali podle nepřesného radaru. Většina z nich minula a bomby zničily obytné domy. Na hlavním nádraží zásah zbořil jednu z věží, která dodnes chybí. Dopravu na železnici útok přerušil na pouhých deset dnů. „Největší škody zásah způsobil v centru, na Starém Brně a v Údolní ulici," sdělil Vachůt. Zcela zničených bylo dvě stě domů a každou druhou budovu v centru města bomby poškodily. Mezi ně patřil například Palác šlechtičen, kostel svatého Michala a kostel svatého Tomáše. Bez střechy nad hlavou zůstalo pět tisíc lidí.

Mnoho lidí zasypaly trosky. „Za největší tragédii považuji smrt čtyřicítky dětí v základní škole na Mendlově náměstí," řekl kurátor. Poblíž krytu vybuchla bomba a rozervala parní potrubí, které vedlo do pivovaru. Školáci v horké vodě zemřeli.

Největším problémem byly časované bomby připravené pro polské rafinerie. Vybuchovaly se zpožděním a zabránily tak dělníkům v opravách továren. V oblastech, kde žili lidé, se nepoužívaly, protože způsobovaly velké ztráty na životech.

Velké zásluhy měli záchranáři z jednotek Luftschutz, kteří vyprošťovali zasypané. „Obvykle šlo Čechy, kteří třeba v hospodě řekli, že Hitler je vůl. Pak dostali na výběr mezi vězením nebo prací u záchranných jednotek," vysvětlil Vachůt.

Sedmdesáté výročí událostí si připomínají i obyvatelé Řícmanic na Brněnsku. Sedmi obětem bombardování tam dnes ve tři hodiny odpoledne odhalí pomník. „Jeden z pilotů patrně kvůli poruše odhodil jedenáct bomb do lesů na Brněnsku. Dvě z nich dopadly do Řícmanic," uvedla tamní starostka Lenka Lišková. Tlaková vlna poničila školu, ve které zemřely tři desetileté školačky.

Historii bombardování Brna mapuje výstava na Špilberku. „Kvůli velkému zájmu jsme ji prodloužili až do příští neděle. Zatím ji viděly téměř čtyři tisíce lidí," uvedla mluvčí Muzea města Brna Martina Šmídtová.

Muzeum města Brna při této příležitosti v sobotu připravilo pro návštěvníky speciální program. „Komentované prohlídky výstavy Letecká válka – cíl Brno se zájemci zúčastní ve dvě hodiny odpoledne. Další začíná ve čtyři hodiny odpoledne," popsala mluvčí muzea Martina Šmídtová. Na malém nádvoří Špilberku lidé od tří hodin odpoledne uvidí vojáky v uniformách z druhé světové války. Prohlédnou si i dobový džíp a další vojenskou techniku.

Pracovníci muzea připravili i internetové stránky www.brno.cz/bombardovani. Lidé na nich najdou mapu zasažených míst a historické fotografie.

KATEŘINA FOLTÁNKOVÁ

HANA FLORIANOVÁ