Co spojuje slatinskou průmyslovou zónu s nákupním centrem v Králově Poli? Horko. Na těchto a řadě dalších míst v Brně jsou oproti nedalekému okolí teploty až o deset stupňů Celsia vyšší. Zjistili to vědci pomocí záběrů ze satelitu Landsat 8, který měří elektromagnetické záření různých povrchů.

Podle mapy teplot v Brně lze snadno odhadnout, co se kde nachází, aniž by člověk tato místa znal. Zatímco park Lužánky nebo okolí Špilberku představují chladnější oblasti, průmyslové zóny a obchodní centra patří k místům s vyššími teplotami. Důležitá je i poloha. „V létě bývají periferie až o čtyři stupně Celsia chladnější. Centrum města totiž přes noc nestihne vychladnout," zmínil klimatolog Pavel Zahradníček z brněnské pobočky hydrometeorologického ústavu.

Interaktivní mapu Českého rozhlasu najdete ZDE.

Letní vedra představují pro lidi problém. „Pracuji v centru a bydlím nedaleko. Asfalt a chodníky přes den nesnesitelně hřejí," poukázal Brňan Pavel Baran.

Že nejde o chvilkový výkyv teplot v Brně, dokládají měření od roku 1803. „Posledních dvacet až pětadvacet let se otepluje. Roky 2014 a 2015 byly nejteplejší za posledních dvě stě let," vysvětlil Zahradníček.

Magistrát připravuje plán, jak teploty ve městě aspoň částečně snížit. „Necháváme si zpracovat studii a chceme s odborníky řešit, které nápady jsou nejpoužitelnější," předeslal náměstek primátora Martin Ander, který se věnuje životnímu prostředí. Podle něj je také důležité se snažit zadržet dešťovou vodu ve městě. Koncepci pro město chce mít Ander hotovou do půl roku.

Snížit teplotu ve městě je možné například změnami konstrukce střech. „V průmyslových zónách lze rozšířit stavby budov s bílými střechami, které lépe odráží teplo," podotkl odborník z Masarykovy univerzity Petr Dobrovolný.

Možnost jsou i zelené střechy porostlé trávou, které využívají v brněnské Otevřené zahradě. „Srovnáváme odtok zelené střechy a normální. Při nedávném přívalovém dešti to bylo devět litrů vody ze zelené a tři tisíce litrů z obyčejné," uvedl ředitel Nadace Partnerství, která zahradu provozuje, Miroslav Kundrata. Zachycená voda a její odpařování okolí ochlazuje.

Vodu zadrženou ze střech využívá i jezírko v parku Pod Plachtami v Novém Lískovci. „K naplnění voda ze střech stačí. Využíváme jezírko i jako zadržovací nádrž v případě přívalových dešťů," popsala starostka Jana Drápalová.