Monika Formánková do Brna dojíždí autem pravidelně, poslední měsíc i třikrát týdně. Cesty jí však komplikují ucpané ulice a kolony, které se na některých místech tvoří pravidelně. „Hodně rušná je především křižovatka Koliště s Křenovou ulicí. Projet ji v dopravní špičce je doslova očistec,“ popsala.
Podle měření Brněnských komunikací je křižovatka jedním z nejfrekventovanějších úrovňových křížení v Brně. Za průměrný pracovní den místem projede jednašedesát tisíc aut.
O pět tisíc vozidel víc jezdí denně křižovatkou ulice Heršpické a Poříčí. Osmapadesát tisíc aut projede křížením ulic Heršpická a Bidláky. Stejné množství aut projede i křižovatkou Koliště s Cejlem. „Kromě nich řadíme k nejzatíženějším i křižovatku Zvonařky a Plotní ulice. Pořadí míst se přitom nijak nemění. Intenzitu dopravy měříme každý rok na padesáti až osmdesáti křižovatkách se světelnou signalizací v naší správě a silnicích, kde jezdí hromadná doprava,“ popsala mluvčí městské společnosti Vladimíra Navrátilová.
close
info
Zdroj: DENÍK
zoom_in
Průjezd frekventovanými místy kromě kolon a nehod podle police často ještě více komplikují řidiči i svým chováním. „Některé komunikace jsou ve špičkách na hraně maximálního vytížení. Část řidičů pak ještě zhoršuje situaci tím, že najíždí do křižovatky i v případě, že za ni nemohou pokračovat. Typické je to zejména pro křižovatku Křenové ulice s Kolištěm,“ uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
Rušné silnice v Brně
• Brněnské komunikace každý rok měří intenzitu dopravy na padesáti až osmdesáti křižovatkách.
• Podle posledních informací společnosti projede nejvíce aut klasickými křižovatkami ulic Poříčí s Heršpickou, Koliště s Křenovoua Heršpické s Bidláky.
• Do měření městská firma nepočítá dálnice procházející Brnem.
• Nejvytíženější úseky silnic ve městě jsou podle Brněnských komunikacív Žabovřeské či Vídeňské ulici u napojení na dálnici D1. Po každém z nich projede téměř šedesát tisíc aut denně.
Ke zcela nejvytíženějším úsekům silnic patří podle posledního měření Brněnských komunikací Žabovřeská či Hradecká ulice a napojení Vídeňské ulice na dálnici D1. „Rušné a často ucpané je také okolí Staré osady a Kníničská ulice,“ popsala další místa řidička Formánková.
S vysokým provozem se kromě potíží s průjezdem pojí také vyšší hluk. „Hluk je průvodní jev. Na frekventovaných vozovkách však již při opravách používáme povrchový materiál z asfaltových směsí, které mají snižují úroveň hluku od projíždějících vozidel. Využili jsme to například při opravě Křenové ulice,“ vysvětlila.
Při rozhodování o opravě konkrétní silnice či křižovatky však na její vytíženosti nezáleží. „Je jedno, jestli je zatížená více než ostatní. Brněnské komunikace každý rok aktualizují jejich stav a na základě toho poté navrhují opravy,“ uvedl náměstek brněnského primátora Richard Mrázek.
Společnost přitom analyzuje veškeré silnice, opravy těch, které sama neprovozuje, však může vlastníkovi pouze navrhnout. „Nemůžeme investovat do cizího majetku. Některé silnice v Brně totiž spravuje například kraj,“ dodal Mrázek.
Hustý provoz chce městská část Brno-střed vyřešit omezením tranzitní dopravy. „Velmi se o to snažíme. Některé potřebné kroky, jako třeba chystaná stavba další etapy velkého městského okruhu Žabovřeská a Tomkovo náměstí, už navíc město podniklo. Ke zklidnění dopravy v Brně-středu by přispěl i severojižní kolejový diametr,“ řekla mluvčí městské části Kateřina Dobešová.
