Ve čtvrtek se mu totiž konečně podařilo očistit své jméno, když mu soudci Nejvyššího soudu dali za pravdu a zrušili veškerá předchozí rozhodnutí soudů nižších instancí. Ty duchovního vinily z toho, že v roce 1977 ve svém bytě napadl příslušníka tehdejší Státní bezpečnosti, který u něho dělal domovní prohlídku. Do muže přitom strčil celým svým tělem a ten se svalil na postel. Za útok na veřejného činitele si tak ve vězení pobyl osm měsíců.

„Stížnosti jsme vyhověli. Je nepochybné, že podřízené soudy porušily zákon v neprospěch Jana Šimsy,“ uvedl v odůvodnění předseda senátu Jiří Pácal.

Šimsa se přitom na Nejvyšší soud obrátil už loni v srpnu, jenže tehdy se svou kasační stížností neuspěl. Proto se o štěstí pokusil u Ústavního soudu, který mu vyhověl a věc vrátil zpět k obecným soudům.

Čtvrteční rozhodnutí Nejvyššího soudu je tak již pouhou formalitou, spis se Šimsovým případem totiž putuje k brněnským žalobcům. „Případ nyní musí prozkoumat městské státní zastupitelství. Je totiž otázkou, jestli je vůbec možné Šimsu před soud postavit,“ dodal Pácal.

Muž, který v říjnu oslaví již devětasedmdesát let, tak opouštěl budovu soudu s úsměvem na tváři. „Jednoznačným vítězem je můj obhájce. Když totiž nejvyšší soudci mou stížnost odmítli poprvé, byl jsem odhodlaný to vzdát. Teď jsem rád, že jsem vytrval a nakonec to takhle dopadlo,“ zhodnotil výrok senátu Šimsa.