VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Někteří včelaři museli s úly skončit

Brno - Je tak malinký, že si ho nevšimne ani včela. Varroa jacobsoni, českým názvem kleštík včelí, trápí nejenom brněnské včelaře.

20.5.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Vladan Kotschi

Drobný roztoč, velmi podobný klíštěti, se včele usadí na krku a vysává jí tělní tekutiny. „Napadená včela je velmi oslabená a nedokáže pak přežít zimu. Kleštík se rozmnožuje také na larvách, a včely se pak rodí zdeformované,“ uvedl vedoucí včelařského oddělení Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Antonín Přidal. Kleštík pochází z Asie. „O zavlečení roztoče do dalších zemí může jednoznačně člověk. Do České republiky se dostal zhruba v sedmdesátých letech. První případ u nás se objevil v Ústí nad Orlicí v roce 1978,“ dodal Přidal.

V loňském roce byla velmi mírná zima. Kleštík tak měl ideální podmínky pro rozmnožování, vypukla obrovská epidemie. Někteří včelaři tak museli se svou prací či koníčkem úplně skončit. „Minulý rok bylo hodně teplo, a včely se tak mohly rozmnožovat po celou dobu. A tím i kleštík. Situaci jsme zřejmě také podcenili a někteří včelaři přišli o obrovský počet včel. U mě to byla asi jedna čtvrtina,“ uvedl včelař Jiří Potůček.

Vláda chce pomoci a ztrátu chovatelům nahradit. „Spekuluje se o tom, že by vláda mohla včelařům schválit nějaké dotace. Efektivní by bylo za tyto peníze vytvořit monitorovací systém, který by fungoval na podobném principu jako meteorologické stanice. Dobrovolníci by sledovali výskyt tohoto roztoče a pomocí zpráv by dávali vědět o možném nebezpečí dalším včelařům,“ řekl Přidal.

Včelaři v Brně a okolí ani jinde na Moravě se nemusejí zákeřného onemocnění tolik bát. Podle odborníků jsou na tom mnohem hůře jejich kolegové v Čechách. Přesto by se měli dál o včely starat naplno. „Každý včelař má předepsané povinné veterinární ošetření, které musí aplikovat třikrát do roka,“ poznamenal.

V České republice mohou včelaři používat syntetická léčiva, přestože v některých zemích mají problém s jejich škodlivostí pro člověka. Obsahují látky, které jsou rozpustné v tucích, tím pádem i ve vosku. „Lidé se ale nemusejí bát, protože u nás se zbytky těchto látek ve vosku neobjevují. Další možností je ošetření kyselinou mravenčí, což je čistě přírodní přípravek,“ uvedl Potůček.

Cenu medu prý ani kvůli velkému úhynu včel pěstitelé příliš měnit nebudou. „Nákaza cenu medu vůbec neovlivní. Je to dané tím, že většina medu, který lidé kupují v obchodech, je z dovozu. Takže vše záleží na tom, jakou budou mít úrodu v zahraničí,“ dodal Potůček.

Včely dělají to, co chci, pyšní se muž

Už jako desetiletý kluk přemluvil tátu a společně si pořídili včelí úly. Nyní Brňan Miroslav Smutný na začátky včelaření vzpomíná s téměř padesátiletým odstupem. Do jeho životní záliby jej zasvětil proslulý brněnský včelař Rudolf Řezníček. „Naučil mne o včelách víc, než mi dala léta praxe,“ připomíná Smutný.

Průkopník kočovného včelařství se stal jeho velkým vzorem. Často myslí na to, jak spolu převáželi úly. „Když odkvetla řepka za Brnem, zapřáhli jsme úly za traktor a jeli třeba až k hranicím, kde kvetl akát. Pokud mají včely potravu, mohou dát med i čtyřikrát do roka,“ rozpovídá se Smutný.

A proto oba cestovali za pylem z květů po celé Moravě. Pobyt se zkušeným včelařem ho inspiroval i pro vlastní práci. „Náš domácí chov jsem brzy převzal. A učil jsem včelařit vlastního tátu,“ pyšní se Smutný.
Že je včelařem, ví všichni z jeho okolí. Rád o svém koníčku povídá. Vždyť už na vojně vyprávěl po večerkách kamarádům, co vše se mu s pruhovaným hmyzem přihodilo.

Třeba s jedním alergikem. „Vezl jsem úly s včelami za nákladním autem a řidiče štípla včela. V tu ránu otekl a byl velký jako balon,“ vzpomíná včelař. Pak musel odvézt naložené auto sám. „Náklaďák jsem řídil poprvé v životě, nemám na něj řidičák. Trochu jsem riskoval, ale co bych neudělal pro včely,“ hájí se ještě po letech Smutný. A dodává, že řidiči se nakonec nic nestalo.

Lidé prý mají povídání o pěstování včel a jejich rozmnožování rádi. Nejvíc ale chtějí slyšet o léčivé mateří kašičce. Společně s dalšími včelaři o ní povídá i dětem v kroužcích, které s nimi organizuje na základních školách.

Díky svým zkušenostem už je prý včelám i pánem. „Umím je přinutit, aby dělaly, co chci,“ chlubí se Smutný. Někdy si prý připadá jako badatel. Vymýšlí ideální podmínky pro chov matky, zkouší různé velikosti rámů u včelína i další chovatelská kouzla.

Letošní zima nadšencům z líšeňského včelařského spolku pořádně zkazila náladu. Tedy i Smutnému. Včelí nemoc varroáza tam zahubila téměř polovinu všech včel. „Přesně to bylo čtyřicet procent. Ale někdy za to mohou přímo včelaři. Někteří nezodpovědní porušují veterinární nařízení a podceňují léčení včel,“ vysvětluje, proč se nedaří zamezit tomuto nebezpečí chovatelům ani veterinářům. Jako zanícený včelař nechápe, proč se někteří lidé včel tak moc bojí. „V Líšni neznám žádný případ, kdy by včely lidem nějak ublížily,“ dodává.

Pavlína Dvořáková a Lea Navrátilová

20.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.

Porouchaná lokomotiva zastavila vlaky mezi Židenicemi a Adamovem

Jana Novotná
1 14

Jana Novotná dohrála svůj životní zápas. V pouhých 49 letech

Představíme ZŠ v Kanicích, Ochozu, Vranově, Babicích a Bílovicích nad Svitavou

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete vždy ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

Na Brněnsku chybí dětští lékaři. Odrazují je e-recepty a pospíchají do důchodu

Brněnsko /ANKETA/ - Dětského doktora hledali v Březině na Brněnsku přes rok. Marně. Ordinaci, kam chodili lidé z několika vesnic, proto museli zavřít. Podobná situace možná potrápí řadu obcí na Brněnsku. A lékařů ubyde i v Brně. Může za to stárnutí i nechuť k elektronizaci.

AKTUALIZOVÁNO

Pro posluchače jsme jako hodinky, vypráví ředitel Českého rozhlasu Brno Ostrý

Jižní Morava – Je Český rozhlas objektivní? Podává lidem vyvážené zpravodajství? Oceňují posluchači hojné vysílání receptů? Na podobné dotazy odpovídal v pondělí v online rozhovoru ředitel Českého rozhlasu Brno Jaromír Ostrý.

Debata politických rivalů táhne. Kapacitu sálu zaplnily rezervace

Brno - Téměř dvě stovky lidí plánují sledovat v úterý od pěti hodin odpoledne naživo debatu představitelů dvou znepřátelených brněnských politických hnutí Žít Brno a Slušní lidé. Zájemci už minulý týden rezervacemi naplnili kapacitu sálu Dělnického domu, kde se debata odehraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT