Nejsou lidé. Není místo. Rostoucí počet nakažených i nová vládní opatření mají v jihomoravských nemocnicích za následek rušení nebo utlumení chodu řady oddělení i stornování zákroků. Veškeré neakutní operace na pokyn bezpečnostní rady kraje odložila nemocnice ve Znojmě. V kritickém stavu se nachází zařízení v Boskovicích na Blanensku. Reorganizace provozu dnes čeká Fakultní nemocnici Brno.

Covidoví pacienti tam totiž obsadili 106 ze 130 k tomu určených míst. „Počet lůžek zdvojnásobíme. Vyčlenili jsme na to část rehabilitačního oddělení a celé infekční oddělení. Stěhovat se budou i další kliniky. Jednáme o tom a dnes dáme vše dohromady. K dispozici máme 1 200 postelí. Netřeba panikařit. Zvládneme to,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá.

Rehabilitační oddělení padlo za oběť koronaviru i v nemocnici ve Znojmě. V Kyjově na Hodonínsku je dočasně zrušené oddělení ortopedie a ušní, nosní a krční a klinika. V omezeném provozu funguje i radiodiagnostickém oddělení. „Na ortopedii vznikl tirážní prostor, kde dělíme pacienty na covidové a necovidové. Z ušního, nosního a krčního je už plnohodnotné koronavirové oddělení. Do odvolání dále neprovádíme screeningová mamografická vyšetření a ultrazvuk. Pozastavili jsme též vyšetření na magnetické rezonanci,“ informoval mluvčí kyjovské nemocnice Filip Zdražil.

Dvacet procent lůžkové kapacity musela pro covid pacienty vyčlenil brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny. „To je pro nás jako pro nemocnici, která musí zajistit akutní centrovou péči, poměrně hodně,“ vysvětlila mluvčí Dana Lipovská.

Akutní péče funguje

Jihomoravané tak mají v momentální situaci strach, zda se jim při případných problémech dostane zdravotní péče. „Nedávno jsem prodělala poměrně ošklivou operaci. Kdyby se teď něco zvrtlo, nebo nastaly nečekané komplikace, netuším, co by následovalo a jak by to vypadalo,“ svěřila se Brňanka Eliška Gruberová.

Nemocnice však jednohlasně ujišťují, že takové obavy jsou liché. „Chci uklidnit veřejnost, že i nadále jsme schopni zajišťovat akutní péči o naše pacienty, covidové i necovidové,“ uvedl například ředitel kyjovské nemocnice Lubomír Wenzl.

Kromě organizačních problémů nemocnice řeší i potíže s personálem. Nakažených je totiž mezi zaměstnanci stále víc a kvůli zavřeným školám řada z nich zůstane doma s dětmi. Pracovníci integrovaného záchranného systému sice mají možnost poslat ratolesti ve věku od tří do deseti let do škol na hlídání, ale jak to bude fungovat v praxi zatím nikdo nedovede odhadnout. „Podrobné informace budeme mít v pátek. Školy se uzavřely v půlce týdne, takže to sestry a lékaři zatím vyřešily provizorně přes babičky a příbuzné,“ osvětlila mluvčí znojemské nemocnice Petra Veselá.

Pomoc univerzity a škol

Jen ve středu kvůli novému opatření do práce ve Fakultní nemocnice Brno nepřišla téměř stovka pracovníků. „Dále máme v domácí karanténě 178 zaměstnanců, dalších 192 je v pracovní karanténě, i pro ně ale platí speciální režim," upřesnila Plachá.

Zdravotnická zařízení tudíž potřebují pomoc univerzity a vyšších zdravotnických škol. Ve Znojmě o ni požádali už před týdnem. Svatoanenští by uvítali přibližně padesát mediků a Fakultní nemocnice Brno jich potřebuje 170.

Děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martin Repko studenty již upozornil, že povolání do nemocnice mohou brzy očekávat. „V úvodu musím uvést, že pracovní povinnost je dána nařízením vlády a týká se čtvrtých a pátých ročníků všeobecného lékařství, pátého ročníku zubního lékařství, posledních ročníků denní nebo prezenční formy bakalářských a pětiletých magisterských studijních programů připravujících se na nelékařské zdravotnické povolání a všech ročníků prezenční formy zdravotnických magisterských studijních programů navazujících na zdravotnický bakalářský program,“ napsal v otevřeném dopise.

O konkrétnější podobě nasazení mediků do nemocnic z velké části rozhoduje vedení kraje. Bezpečností rada jej projedná v pondělí.

V nemocnicích v kraji je momentálně volných jednatřicet procent z 2 605 standardních lůžek s kyslíkem a dvaadvacet procent z 569 lůžek na jednotkách intenzivní péče. Přístrojů s možností mimotělní podpory života je volných sedm z deseti.