Hrázný Šikula znal za druhé světové války strategický význam přehrady i potrubí, které bylo v jejích základech uložené. Mohlo posloužit k vyhození hráze do vzduchu. O to také v závěru války Němci usilovali, aby zpomalili postup znepřátelených vojsk. „V dubnu 1945 se fronta přibližovala k městu Brnu. Němci nakonec do hráze uložili miny, Šikula ale jejich plán pomohl překazit," informoval na akci její organizátor Lubomír Strážnický, který se o historii přehrady dlouhodobě zajímá.

Nejdřív Šikulovi přikázali, aby potrubí zabezpečil pískem a tenkou vrstvou betonu. Ten se dal kdykoliv odplavit a hráz odpálit. Šikula tam ale dal lomový kámen, který nemohli Němci vypláchnout tlakovou vlnou, a přidal i silnou vrstvu betonu.

Sedmadvacátého dubna Rusové vyslali z Bystrce Dolníčka, aby zjistil, kde jsou u přehrady Němci. Vodní dílo z roku 1941 totiž neměli na mapách. Kvůli zaminované hrázi na správce přehrady volal z druhého břehu. Ti nevěděli, jestli jejich odpověď slyší. Hrázný Šikula se proto rozhodl jít Rusy varovat sám.

Němci sledovali okolí hráze minimálně ze tří různých míst. Když se Šikula plížil do Bystrce, tak ho jeden z nich postřelil do boku. Hrázný se doplazil zpět k přehradě, kde ho asi za hodinu našel Dolníček s asi patnácti sovětskými vojáky, které přivedl.

Nakonec se podařilo kontaktovat sovětská vojska a přehrada zůstala na místě. „Šikula se při bojích zranil, ale nepodlehl. Zemřel až v roce 1971," doplnil Strážnický.