O její stavbu se nejvíc zasloužil Friedrich Wannieck, který byl také zakladatel Vaňkovky. „Roku 1887 zasedal v porotě, která měla za úkol vybrat nejvhodnější projekt soutěže vypsané na stavbu tohoto spolkového domu. Vítězi se stali dva berlínští architekti, kteří navrhli reprezentační budovu ve stylu severoněmecké neogotiky z neomítnutých červených cihel. Inspirovali se budovou lipské knihkupecké burzy," uvádí na internetové Encyklopedii města Brna historička Milena Flodrová.

Od svého postavení roku 1891 sloužila budova jako centrum brněnských Němců „S růstem Hitlerovy moci a s aktivizací místních henleinovců se však od třicátých let postupně stala centrem místních nacistů. V českých očích platila za symbol zla," vysvětlil historik a spoluautor knihy Brno nacistické Michal Konečný.

Německý dům v sobě spojoval řadu funkcí. V první řadě představoval sídlo německých spolků. Cílem Friedricha Wanniecka bylo založit společenské centrum, které by spojovalo všechny vrstvy německého Brna. Součástí byla také rozsáhlá knihovna. „V domě se konaly nejrůznější kulturní akce, koncerty, divadla, schůze a přednášky především pro německy mluvící občany Brna," podotkla Flodrová. Například slavnostní Velký sál měl druhé největší varhany na Moravě.

V bojích o Brno v dubnu 1945 dům silně poškodila dělostřelba. „Při tom ho také zachvátil požár, který se tehdy nikdo neodvážil hasit, i když ve sklepeních domu byly zbytky zásob potravin a nápojů," doplnila historička. Pod troskami domu byli v květnu 1945 pohřbívaní padlí rudoarmějci.

Kvůli tomu, že se v budově scházeli lidé, kteří neskrývali svou přízeň k nacistickému režimu, byly zbytky domu v 19. srpna 1945 odstřeleny. „Na odklízení trosek se pak podíleli němečtí zajatci a zatčení brněnští Němci," zdůraznil Konečný.