Bez práce je každý třináctý Brňan, nabídka pracovních míst ale zůstává nejvyšší v kraji. „Nárůst nezaměstnanosti pokračuje v podobném tempu jako na začátku roku,“ uvedla Ivana Ondráková, mluvčí Úřadu práce. Ten v současnosti eviduje přes čtrnáct tisíc nezaměstnaných. „Počet nově hlášených uchazečů však klesl. V lednu jich bylo o dvě stě padesát víc,“ dodala Ondráková.

Brno v současnosti nabízí více než tři tisíce volných pracovních míst. Ve srovnání s lednem jich sice stovka přibyla, téměř tři čtvrtiny z nich však mají práci pouze pro nekvalifikované uchazeče.

Hromadné propouštění úřady v únoru nezaznamenaly. Firmy, včetně těch velkých, se snaží krizi odpovědět jinými opatřeními. Místo propouštění raději sníží mzdy a omezí výkon podniku. „K tomuto kroku musí firma získat souhlas Úřadu práce. Ten vydá rozhodnutí o částečné nezaměstnanosti,“ vysvětlila Ondráková.

Pracovníkům je v tom případě náhradou vypláceno šedesát procent mzdy. Zaměstnanci v té době nepracují, zůstávají doma. „Samostatně mohou opatření částečné nezaměstnanosti zavádět jen firmy, které mají vlastní odborovou organizaci. V tomto případě o omezení rozhoduje zaměstnavatel společně s odboráři,“ dodala Ondráková.

To je třeba případ brněnského Zetoru, který v únoru dočasně omezil výrobu na čtyři dny v týdnu a zaměstnancům v den nuceného volna vyplácí 80% mzdy.

Míra nezaměstnanosti v Brně roste, Brno ale zůstává tahounem celého kraje. Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji je ve srovnání se zbytkem republiky nadprůměrná. Činí 8,3 procent. „Způsobuje to horší situace ve Znojmě a v Hodoníně, kde nezaměstnanost přesahuje třináct procent,“ vysvětlila Ondráková.

Vysoká nezaměstnanost je na jihu Moravy trvale. Souvisí to s blízkostí k příhraničí a strukturou zaměstnavatelských subjektů a vysokým podílem zemědělství. Okresy, které jsou blíž Brnu, mají také vyšší nabídku práce.

LUCIE HRABCOVÁ