HAVRANI. Většina havranů už z Brna odletěla na sever. „Je to velmi neobvyklé, protože většinou jsou přesní jako hodinky a odlétají až třináctého března," řekl ornitolog Zdeněk Machař. Zbytek havranů odletí tento týden. „Takzvaní pěšáci, kteří jsou nemocní nebo slabí a cestu by nezvládli, zůstanou celý rok v Brně. Na své kamarády počkají na ústředním hřbitově, kde jim vhodný úkryt poskytují větve tújí," vysvětlil Machař. Obecně už ptáci nepotřebují dokrmovat od lidí. Dostatek potravy najdou v přírodě a jejich slétávání u krmítek může naopak způsobit šíření nemocí a parazitů. Těm se totiž kvůli teplé zimě daří.

ŠPAČČI. Předčasně se už vrátily některé druhy jako čejky chocholaté, hřivnáči nebo špačci. „Ti jsou tu už skoro dva týdny, tedy o něco dříve než obvykle. Velká tisícová hejna jsou vidět v keřích u Bobycentra a obchodního domu Tesco," popsal ornitolog.

ČÁPI. Letošní zimu také přežilo víc ptáků než obvykle. „Mráz udělá čistku, při teplotě okolem minus patnácti umírají slabší kusy. Ale přímo přemnožení ptáků se lidé bát nemusí," uklidnil Machař. Teplo spustilo hormony i u čápů. „U nás se už začali pářit a stavět hnízdo," řekl vedoucí Záchranné stanice volně žijících zvířat Zelené Vendolí Josef Zelený.

JEŽCI. V záchranné stanici jsou už vzhůru i ježci. Stejně tak v jako přírodě. „Potravu seženou bez problémů, takže si jich lidé nemusí všímat a snažit se jim pomáhat," poradil Zelený.

NETOPÝŘI. Narozdíl od ježků mají problémy netopýři. „Hmyz ještě nelétá a tak nemají co lovit a trpí hlady. Zatoulané netopýry by proto měli lidé předávat záchranným stanicím," upozornil Zelený. Naopak podle zoologa Zajíčka už jsou netopýři z nejhoršího venku. „Když je venku deset stupňů jako nyní, hmyz se už začíná rojit," poznamenal odborník.

HLODAVCI. Letos je mnohem větší pravděpodobnost, že se přemnoží například potkani, hraboši a další škůdci. „Musíme doufat, že se s tím příroda nějak vypořádá, protože lidé to ovlivnit nemůžou. Snad příští zima bude zase mrazivá a všechno se vrátí do normálu," doufá Zelený. Vysoké teploty sice hrály hlodavcům do karet, ale nevýhodou byl nedostatek sněhu. „Na odhalených polích je tak mohli snadno uvidět a chytit dravci," vysvětlil Zajíček. Z přemnožení hlodavců má obavy například důchodkyně Marie Šebestová. „Bojím se, že něco rozhryžou na chatě. Měla bych preventivně nastražit jed," plánuje Brňanka.

OBOJŽIVELNÍCI. Z hibernace se už probudili i někteří obojživejníci. „Máme hlášený výskyt čolka obecného nebo některých druhů žab. Například skokan štíhlý se už může rozmnožovat," popsal Martin Šandara z České herpetologické společnosti. Podle něj obojživelníci začali být aktivní přibližně o dva týdny dříve. Rozmnožování žab však může zpomalit dlouhotrvající sucho. Proto se nemusí vydat k rybníkům a zatím můžou vyčkávat v lesích na příhodnější počasí.

HADI. Podle odborníka už dávno neplatí pranostika, že na svatého Jiří v druhé polovině dubna vylézají hadi a štíři. „Naopak plazi a obojživelníci už bývají aktivní na svatého Řehoře, který je ve středu," uvedl Šandara.

SELATA. Některé druhy zvířat mají dokonce i mladé. Už na konci února porodily všechny bachyně v brněnské oboře Holedná. „Máme teď pětadvacet selat. Pokud nepřijde dlouhodobý silný mráz, tak přežijí," sdělil ředitel správy brněnských městských lesů Pavel Jordán. Mláďata jsou oblíbenou atrakcí místních dětí. „Často tam beru vnučku. Má tamní zvířata moc ráda a vydrží je pozorovat i několik desítek minut," řekla Brňanka Alena Zabloudilová. Obecně díky teplé zimě má zvěř v lesích okolo Brna dostatek jídla na to, aby přežily i slabé kusy.