Kliknutím zvětšíteTa se teprve vzpamatovávala z povodní, které ji postihly před pěti lety. Během jedenácti dnů přišlo o život sedmnáct lidí a účet za škody na majetku se vyšplhal přes sedmdesát miliard korun.
KOMPLETNÍ TÉMA K POVODNÍM NAJDETE ZDE
Velké množství vody se vylilo z koryta Dyje do ulic Znojma, zásadní roli sehrála Vranovská přehrada v níž vodohospodáři udrželi značnou část vody, aby získali čas na evakuaci lidí. Pernou noc zažili i obyvatelé Hevlína na Znojemsku, které ohrožovala voda valící se k domům z protržené hráze koryta řeky ve výše položených Dyjákovicích. Opustit své domovy tam muselo na třináct set lidí. Voda sužovala také Jevišovku a Novosedly na Břeclavsku.
Povodňová vlna se přihnala do Znojma z Vranova nad Dyjí a za bezmocného ticha vstoupila do domů obyvatel bydlících v jižní části města. "Hladina na vodním díle Znojmo byla jen o šestnáct centimetrů níž, než hrana mostovky přelivu. Koruna hráze byla proto preventivně zpevněna pytli s pískem. Situace byla komplikována velkým množstvím vyvrácených stromů připlavených z oblasti Národního parku Podyjí, které ucpávaly průtočný profil přelivu," zapátral v záznamech mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
20 let od ničivých povodní.Přes Dobšice pokračovala vlna dál až do příhraničního Hevlína. „Vybavuji si strach lidí, vyčerpanost, ale také obrovskou solidaritu obyvatel při záchraně obce. Pomáhali vojáci, hasiči, z náměstí se stala obrovská skládka písku, který se pytloval pro zátarasy. Lidé nastupovali v noci do autobusů, které je rozváželi pryč z obce. Byly totiž předpoklady, že ulice Hevlína zaplaví půl metru vody,“ vzpomněl nynější starosta obce Antonín Pichanič, který se záchranných prací tehdy účastnil jako řadový občan.
Předpovědi hydrometeorologů byly tenkrát v zárodcích, stejně jako internet, integrovaný záchranný systém neexistoval v podobě, jakou ji známe dnes a mobilní telefon byl spíše raritou. „Všechno jsme objížděli na kolech, drátový telefon na obci zvonil tak často, jak jsem ještě nikdy nezažila. Zajišťovali jsme evakuaci autobusy, ale také potraviny a vodu pro brigádníky, s pomocí se ozývali rodáci i dobrovolníci,“ vybavila si Alena Hortová, tehdejší i současná pracovnice tamního úřadu.
Vojáci klepali na okna
Ve vzpomínkách ji utkvělo podivné ticho po evakuaci. „Jen vojáci klepali i o půl třetí ráno na okna domů, v nichž se svítilo, aby přiměli obyvatele opustit domovy,“ vybavila si Hortová.
Po třech probdělých nocích Hevlínští nakonec obec před vodou uchránili a k závažným škodám ani újmám na zdraví nedošlo. Jezero vody o rozloze zhruba sedmnáct set hektarů ale zůstalo v tamních polích ještě dlouho. „Zachránil nás několikakilometrový val kolem obce, s nímž nám pomohla technika z cihelny a také překopání silnice směrem do Rakouska,“ podotkl místostarosta Pavel Čaj.
Tím se ale voda začala nebezpečně blížit k sousední Jevišovce. Nebezpečí představovala především stejnojmenná říčka, jíž se vracela voda z Dyje zpátky do obce. „Čtrnáctého srpna byl vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity a o den později v noci zažívali obyvatelé v jedenáct hodin v noci nepříjemné pocity. To když po vesnici blikaly modré majáčky a hlas z tlampače je vyzýval k evakuaci. Část obyvatel odjela k příbuzným a známým, část byla evakuována do kasáren v Mikulově,“ přibližuje události záznam v jevišovické kronice.
Také tam přišly na řadu lopaty a pytle s pískem „Zvyšovali jsme hráze a stavěli bariéru u ohrožené ulice u nádraží. Bohužel přes řadu jednání problémy se záplavami zůstávají nevyřešené,“ posteskla si starostka Božena Bošiaková, která byla tehdy členkou povodňové komise.
Ohrožené byly také Novosedly a Nový Přerov. Rozsáhlé povodně sužovaly jižní Moravu v roce 1997, 2002 a 2006. První dvě patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Zatímco někde se už podařilo vybudovat protipovodňová opatření, v některých zasažených obcích jako například v Hevlíně a Jevišovce, se je stále nedaří prosadit.
Postup povodní 2002:
* První vlna:
7. srpna - Déšť rozvodnil hladiny jihočeských řek, během dvou dnů spadlo 278 mm srážek
8. srpna - Voda zaplavila jihočeská města, Bylo evakuováno přes 2000 lidí
9. srpna - Deště na jihu Čech ustaly a voda opadla. Vltava dosáhla průtoku 1500 m³/s
10. srpna - První vlna záplav skončila a začal velký úklid a sčítání škod, meteorologové však varovali před dalšími vytrvalými srážkami
11. srpna - Odpoledne začalo na jihu Čech silně pršet, vodohospodáři odpouštěli přehrady
* Druhá vlna:
12. srpna - Ukázalo se, že druhá vlna bude mnohem silnější než první. Pod vodou se ocitla všechna velká jihočeská a západočeská města
13. srpna - Voda začala strhávat první mosty, přišla také na Znojemsko, začala tam evakuace
14. srpna – Pozdě večer Dyje ve Znojmě kulminovala. Stále pršelo. V Hevlíně bylo evakuováno na 1300 lidí. Hladina Vltavy v Praze dosáhla výšky 782 cm.
15. srpna – Evakuace osob v Jevišovce a Novosedlech na Břeclavsku. Hladina Dyje na Znojemsku klesla. Areál Spolany Neratovice byl zcela zatopen, došlo k úniku chloru.
16. srpna – Přestává pršet, hladiny řek začínají klesat a stratují práce na odklízení škod.
Povodeň 2002 v republikových číslech:
* 17 lidí přišlo o život
* 134 zvířat ze Zoo Praha přišlo o život
* v 6 krajích byl vyhlášen nouzový stav
* 753 postižených obcí
* 225 000 evakuovaných lidí
* 73,3 mld. Kč škod, z toho 7 mld. Kč pražské metro
Zdroj: wikipedia.org
Povodeň v srpnu v 2002 v povodí Dyje v číslech:
• Celkové škody: 423 mil. Kč
• Oběti na životech: 0
• Evakuováno: 8 obcí, 5 578 obyvatel v okresu Znojmo, 2 123 obyvatel v okresu Břeclav
• VD Vranov zachytilo: 33,6 mil. m3 vody (17 mil. m3 v první vlně, 16,6 mil. v druhé vlně)
• Objem povodně na VD Vranov dosáhl 156 mil. m3 vody
• Kulminační průtok na přítoku do VD Vranov: 425 m3/s (odpovídá dvousetleté povodni)
• Historické povodně na horním toku Dyje: r. 1900 – 481 m3/s, r. 1909 – 466 m3/s, r. 2006 – 490 m3/s
Zdroj: Povodí Moravy s.p.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
