Vlastníci domů, které nejsou kulturní památkou, ale nachází se na území památkové zóny, nyní musí žádat o povolení k případným stavebním úpravám. „V případě, že by nebylo přikročeno k prohlášení území za památkovou zónu, mohlo by dojít k zániku památkových hodnot území v důsledku nevhodných stavebních záměru," vysvětluje v dokumentu ministerstvo.
Podle rezortu jde o mimořádně hodnotné území s výraznými architektonickými hodnotami. „Z hlediska urbanismu a architektury jde o jedno z nejhodnotnějších území v měřítku celé střední Evropy. Je zhmotněním novodobého vývoje a postavení Brna jako předního průmyslového centra a někdejšího zemského hlavního města Moravy jak v rámci Rakouska-Uherska, tak pozdějšího Československa," píše se ve zdůvodnění vyhlášky.

Omezení ale nebude platit pro všechny stejně. Podle množství památek a architektonických skvostů je zóna rozdělená do čtyř oblastí. V té nejcennější je podle památkářů nutné zachovat architektonickou strukturu a historické hodnoty při veškerých úpravách prostranství, domů i stromů. „Nelze akceptovat likvidaci například pavlačových dvorních křídel, bývalých pasáží, ateliérů, kin, divadel, především je-li možná jejich potenciální konverze směrem k obecně prospěšné funkci," uvádí za příklad ministerstvo. V nejméně striktní oblasti je pak zapotřebí pouze sledovat vliv úprav na okolí a vyvarovat se jejich negativnímu dopadu.
Proti opatření se ohradily například městské části Brno-střed nebo Královo Pole, s nevůlí se vyhláška setkala také u některých obyvatel či firem. „Památková péče je v tomto případě nadměrná, a tím nesmyslně uvaluje nové povinnosti na tisíce dotčených osob a iracionálně zvyšuje administrativní zátěž orgánu památkové péče," namítá například vedení Brna-středu.
Ministerstvo kultury se brání tím, že je ochrana kulturního dědictví ve veřejném zájmu. „Vlastnictví kromě práv představuje i řadu povinností a jeho výkon nesmí být na úkor ostatních ani na úkor veřejného zájmu. Problematická podoba stavebního řízení v našem státě je zřejmou skutečností, veřejný zájem na ochraně jedinečného a nenahraditelného kulturního dědictví však nemůže rezignovat před složitostí procesního postupu ve stavebním řízení," hájí se a námitky zamítá.

Status zóny podle památkářů neznemožňuje další stavební vývoj lokalit, což je podle nich možné ukázat na příkladu pražských památkových zón, které již fungují. „Ochranný režim sám o sobě nebrání běžné údržbě nemovitostí či operativnímu řešení náhlých havarijních situací," uklidňuje četné obavy ministerstvo.
Vyhlášku zveřejnilo ministerstvo kultury na svém webu v pátek. Účinnosti nabyde patnáct dnů od zveřejnění.
Podle ministerstva kultury pojme památková zóna urbanisticky i architektonicky nejkvalitnější čtvrtě Brna, stojící v kontrastu k živelně se rozvíjejícím územím jižně od centra a v průmyslovém pásu podél řeky Svitavy. Celé území se dochovalo v autentické podobě a představuje galerii architektury 19. a 20. století od klasicismu přes historismus, secesi, modernu a meziválečný tradicionalismus až po funkcionalismus a další stylové formy.