Investiční náměstek brněnského primátora Richard Mrázek upozornil, že město v současnosti řeší právě kapacitu. „Pokud bude stadion jen pro ligové zápasy Zbrojovky, můžeme se pohybovat pod hranicí dvaceti tisíc. Jestliže se ale dohodneme na podpoře fotbalové asociace a ministerstva školství, musíme počítat s mezinárodními zápasy, tedy s kapacitou kolem třiceti tisíc diváků," prohlásil Mrázek.

Podle zjištění Rovnosti je překvapivě pravděpodobnější druhá varianta, kterou podporuje i fotbalová asociace. Navíc vzniká plán na umístění vysokoškolských kolejí do stěn stadionu, který znamená možnost získání části peněz od státu nebo z Evropské unie.

Na Brno pak zbude z plánované 1,6 miliardy zaplatit 650 milionů korun. Tedy jen o 250 milionů víc, než stála oprava DRFG Areny. „Nové vedení města je ochotné tuto částku uvolnit a zahájit stavbu ještě před volbami v roce 2018," uvedl zdroj Rovnosti, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Představitelé města zatím o plánu veřejně nemluví, ale podobné úvahy nepřímo potvrzují. „Stavba možná není tak daleko, jak se může zdát. Pokud začneme do konce volebního období, bude to úspěch," poznamenal Mrázek.

Optimističtí jsou i zástupci fotbalové asociace. „Stadion vhodný pro reprezentaci v Brně má naši podporu," uvedl předseda Miroslav Pelta.

Projekt nového stadionu vytvořil v roce 2008 architekt Petr Hrůša. A podle něj je možné ho upravovat podle aktuálních potřeb. „Některé naplánované funkce ve stěnách lze nahradit jinými, třeba ubrat stovku vnitřních parkovacích míst. I diváckou kapacitu můžeme zvýšit. Navržené koloseum má řadu výhod. Vytváří fanouškovský kotel, jsou z něj velmi rychlé únikové trasy a také vyhovuje všem hygienickým předpisům. Lze jej klidně obestavět domy a lidi nebude rušit," popsal výhody Hrůša.

Příznivě se k plánu staví majitel fotbalové Zbrojovky Václav Bartoněk. „Vnímám postoje lidí, bez kterých stadion stát nemůže. Vše vypadá nadějně, jen je třeba pracovat dynamicky. Já zajistím účast klubu na projektu, pomůžu s penězi a pravomocným stavebním povolením. Dodáme svoje know how," řekl Bartoněk, který je bývalý ředitel stavební firmy OHL ŽS.

Po letech průtahů se navíc zdá, že se podaří odblokovat zisk územního rozhodnutí a stavebního povolení. Řízení o něm přerušil stavební úřad v Králově Poli v roce 2010. Tehdy se přihlásila firma Czechcity a žádala účast na jednání, protože její majitelé koupili chodníky u stadionu. Město její nárok odmítlo a vše skončilo u soudu, který dosud nerozhodl.

Majetková náměstkyně primátora Klára Liptáková se chce domluvit i bez soudu. „Do měsíce budeme vědět, jestli je možné řešení, které obě strany budou vnímat jako kompromis. Já osobně jednoznačně upřednostňuji vypořádání mimosoudní cestou," řekla.

Dohodu upřednostňují i lidé z Czechcity. „Veškeré spory jsou nesmyslné. Chodníky nám patří. Postavil je Lubomír Hrstka a my jsme je koupili. Zároveň ale podporujeme výstavbu stadionu a revitalizaci okolí. Jinak bychom nedávali peníze do studií na řešení území," uvedl Rostislav Jíra z Czechcity.

Fandové v Brně jsou i tak skeptičtí. „Chci vidět jeřáby, které začnou stavět nové tribuny. Jinak neuvěřím. Slibů už jsme slyšeli hodně," podotkl Roman Šimek.