Jsme profesionálové. Přesto herci dostávají dvě stě korun za představení, pokud vůbec. Často zkoušíme po obývácích. Termíny zkoušek těžko domlouváme. Všichni musí upřednostnit svá zaměstnání, která je živí. Za takové situace neustále řešíme, jestli divadlo dělat, nebo ne. Tak popisuje chod nezávislého brněnského divadla Studio Aldente jeho umělecká šéfka Jitka Vrbková.

S nedostatkem peněz bojují i ostatní nepříspěvkové kulturní organizace v Brně. Upozorňuje na to i nová městská studie Rozvoj kultury ve městě Brně.

Dokument poukazuje, že město Brno nedává dostatek peněz na podporu nezávislé scény. „Vloni jsme od města získali sto tisíc korun na tři projekty. Nemůžeme z nich ovšem platit provoz. A ze vstupného si zaplatíme jen čtvrtinu našich výdajů,“ doplnila Vrbková. Soubor si nemůže ani pronajmout vlastní divadelní prostory.

Špatné zázemí je podle nové koncepce další problém nezávislých souborů. Například Multikulturní centrum Stadec v Kounicově ulici musí polovinu zájemců odmítat. „Více kulturních akcí nepojmeme. Navíc sami vyjdeme jen tak tak. Musíme tomu přizpůsobit i dramaturgii. Někdy musíme pozvat mainstreamovou kapelu, která může zaplatit plný pronájem sálu. Abychom mohli hostit alternativní divadelní soubor, který na plný nájem nemá,“ přiblížil šéf Stadecu Tomáš Kadlec.

Multikulturní centrum podle něj funguje jen díky práci dobrovolníků. „Město by nás nejvíce podpořilo, kdyby spravedlivěji rozdělovalo peníze, která na kulturu dává,“ myslí si Kadlec.

Například v letošním roce dá město vlastním kulturním příspěvkovým organizacím přes 665 milionů korun. „To je čtyřiadevadesát procent celé částky, která letos na kulturu půjde. Na další dotace pro kulturní organizace zbude přibližně dvanáct a půl milionu,“ přiblížil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Nový program rozvoje brněnské kultury navrhuje například zavedení víceletých grantů. Aby z nich nezávislá divadla či galerie mohli platit i dlouhodobější projekty. Nebo přispět na platy svých lidí. Změny ovšem budou podle náměstkyně brněnského primátora Jany Bohuňovské závislé na rozpočtových možnostech města. „Zatím nelze dopředu nic plánovat. Minimálně příští rok bude městský rozpočet napjatý. I kvůli opravám kanalizace. Kvůli ní jsme snižovali příspěvky i městským kulturním zařízením,“ podotkla náměstkyně.

Studie také navrhuje i užší spolupráci nezávislých organizací s těmi městskými. Skepticky se ale na nápad dívá například ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša. „Velké divadlo má úplně jiné tvůrčí cíle než malé soubory. Spolupráci si nedovedu představit,“ sdělil v pondělí.

Podle ředitelky Turistického informačního centra města Brna Petry Kačírkové město pomůže nezávislým souborům s propagací. „Na našich stránkách připravujeme kompletní informační servis o kulturním dění ve městě. Kluby či divadla nám pošlou své programy a my je budeme zveřejňovat. Vytvoření celoměstského kulturního portálu nová koncepce také doporučuje,“ uvedla Kačírková. A například malé divadelní soubory podle ní mohou v budoucnu intenzivněji spolupracovat na festivalu Divadelní svět Brno.

Některá sdružení si ovšem chtějí udržet co nejvíce své nezávislosti. „Kulturní centrum Zbrojovka a půl v areálu bývalé Zbrojovky táhneme ve třech lidech. Nemáme za to žádné peníze. Jde nám ale v prvé řadě o svobodnou kulturu. Pro letošek jsme ani nežádali o žádný městský grant,“ uvedl za sdružení Matěj T. Růžička.

Město Brno oficiálně zveřejní novou strategii rozvoje brněnské kultury tuto neděli. Příští středu od tří hodin se k ní mohou vyjádřit i Brňané na veřejné prezentaci v sále Břetislava Bakaly.