Měl vyřešit problémy cyklistů v Brně a nabídnout celkem 219 kilometrů tras, po kterých mohou jezdit. Po komunálních volbách v roce 2010 však takzvaný generel cyklistiky nové vedení města odmítlo jako příliš ambiciózní.

Přesto Brňanům, kteří jízdu na kole považují za nejlepší způsob dopravy, svítá naděje. Představitelé města se totiž rozhodli alespoň částečně ke generelu vrátit. Vyberou z něj ty trasy, které považují za nejreálnější. „Zaměříme se na to, co v současné době nejvíc pomůže a je nejsnadnější uskutečnit,“ uvedl náměstek brněnského primátora Robert Kotzian. O podrobnostech připravovaného seznamu ovšem mluvit nechtěl. „Není ještě hotový. Zveřejnit jej můžeme zřejmě až v březnu,“ přislíbil náměstek.

Naznačil jen, že Brno má cíl propojit cyklostezkami co největší část území města. „Chceme propojit již hotové úseky, které od sebe dělí jen malá vzdálenost. Hodláme také síť cyklostezek propojit s městskými částmi, které ještě napojení nemají,“ uvedl Kot-zian.

Čtyři miliony

Se značením cyklotras hodlá město začít prakticky hned po dokončení seznamu. V rozpočtu na to má čtyři miliony korun. „S málo penězi chceme co nejvíc muziky. Proto místo stavby cyklostezek věnujeme pozornost tomu, co je levné. Tedy především změně dopravního značení a drobným stavebním úpravám. V Brně je třeba dost širokých chodníků jako ten podél Svratky mezi Komínem a Bystrcí. Změnou značky mohou dočasně sloužit jako cyklostezky,“ nastínil plány Kotzian.

Podle brněnských cyklistů je tato cesta správná. Ani letošní pouhé čtyři miliony korun podle nich neznamenají málo. „Záleží na tom, jak město peníze využije. Dá se za ně vyasfaltovat pár set metrů cyklostezky, ale také udělat obrovská spousta organizačních opatření. Pokud Brno volí druhou možnost, je to chvályhodné,“ uvedl předseda sdružení Brno na kole Darek Galle.

Dodal, že nejpotřebnější v Brně je spojení centra s jeho okraji. „Kromě Nových sadů chybí z jakýchkoliv stran. Týká se to třeba Milady Horákové, Veveří či Kounicovy,“ nastínil Galle.

Podobně uvažuje i Brňan Marek Jelínek. „Z Králova Pole jsem na kole v centru rychleji než tramvají. Ale troufnu si na to jen o víkendu, kdy je na silnicích minimální provoz,“ poznamenal muž.

Rezervovaný k plánům města zatím zůstává lídr opozičních zelených Martin Ander. Ten v minulém volebním období ještě jako náměstek zpracování generelu prosadil. „Pokud se podaří čtyři miliony korun proinvestovat, bude to posun k lepšímu. Loni se totiž ze stejné částky v rozpočtu neutratilo nic. Generel ovšem vůbec není ambiciózní, ale naopak velmi realistický a navrhuje levná řešení. Městu se jen nechce stavět cyklotrasy tam, kde už teď je velký provoz. Bojí se, že naštve řidiče. Týká se to třeba Kounicovy ulice,“ zdůraznil Ander.

Jeho výtku náměstek Kotzian odmítl. „Například u Kounicovy ulice je třeba značení cyklopruhu nutné sladit s jinými soukromými investicemi. O ostatních místech pak jednáme s dotčenými orgány,“ odvětil Kotzian.

Postaví stojany

Z doporučení cyklogenerelu letos Brňané patrně dostanou desítku cyklostojanů v centru města. Radní je chtěli nechat postavit už loni, ale projekt zatím brzdí zdlouhavá jednání s úřady. Z klasických cyklostezek pak město chystá jen pokračování stavby té propojující Renneskou třídu a Kšírovu ulici. V rozpočtu je na ni milion korun.

#nahled|https://g.denik.cz/50/12/infografika_cyklostezky_brno_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/50/12/infografika_cyklostezky_brno.jpg|Jak měla letos vypadat síť cyklostezek v Brně#


Do kopce pomohou cyklovleky

Brno - Cyklistika je zdravý a ekologický způsob cestování. Občas ovšem trochu namáhavý. Obzvláště v kopcích, kterých v Brně není málo. Cyklisté tak mají na některých trasách na výběr ze dvou možností. Buď se z nich stanou zdatní výškaři, nebo i s kolem nastoupí do tramvaje či autobusu a na kopec se nechají vyvézt. Ovšem s rizikem střetů se spolucestujícími, kteří se bojí, že se o kolo zašpiní.

„Bydlím na kopci v Líšni. Prakticky z kteréhokoliv směru se tak domů musím vracet do dlouhého kopce. Třeba po celodenním výjezdu to není nijak zvlášť příjemné. Ale do autobusu se odhodlám nastoupit, jen pokud jsem opravdu unavený a pokud je prázdný. Nemám zapotřebí se s nikým hádat,“ vysvětlil Brňan Robert Polák. Nepříjemné je podle něj i to, že když je to potřeba, musí uvolnit místo matce s kočárkem či vozíčkáři.

Problémy s přepravou kol potvrzují i cestující. „Poslední dobou potkávám dost mladých kluků s terénními koly, které baví sjíždět kopce, ale nechce se jim do nich šlapat. Bohužel kola ani svoje oblečení před nástupem nijak nečistí od zbytků bahna,“ postěžovala si Markéta Černá.

Pomoc v sezoně

Brněnský dopravní podnik o problému ví a už pro letošek plánuje alespoň částečné řešení. „Možnost přepravy jízdních kol chceme rozšířit. Pokud nám vyjde žádost o dotaci, vytvoříme studii možností tohoto rozšíření. Následně můžeme pořídit dva až tři cyklovleky, které budeme provozovat na pravidelných linkách,“ uvedla mluvčí dopravního podniku Linda Škrancová.

Cyklovleky budou podle ní za autobusy jezdit v sezoně, tedy od dubna do podzimu. Na kterých trasách, se zatím neví. „Počítáme s těmi v kopcovitém terénu,“ řekla mluvčí.

Podle ní zatím není ani známé, kolik dopravní podnik zaplatí. „Cena jednoho vleku se pohybuje mezi padesáti a sto tisíci korunami,“ nastínila Škrancová.

Plán vítá předseda sdružení Brno na kole Darek Galle. „V kopcovitém Brně je to určitě vhodné. Ale ještě lepší jsou podle mne stojany přímo na předku kapoty autobusu. Jsou levnější a je jimi možné vybavit i víc autobusů,“ poznamenal Galle.