„Cílem exkurze bylo ukázat, že to, co navrhujeme v Brně, není nějaký výstřelek, něco drahého, ale něco, co už je postavené někde jinde. Třeba střecha, která je poměrně veliká na brněnském nádraží, už existuje v Holandsku," říká v rozhovoru pro Deník Rovnost architekt Michal Sedláček, vedoucí střediska projektové přípravy Brněnských komunikací, kde má na starosti i přípravu projektu nového hlavního nádraží.
Ukázala vám cesta do Nizozemska, že je stavba nového hlavního nádraží v Brně reálná?
Pro mě jednoznačně. Ukázala, že z hlediska technického, konstrukčního a ekonomického je nádraží zcela reálné. To je obrovská výhoda holandských architektů. Nevymýšlí něco, co nikdy neudělali, nezačínají od nuly. Mají obrovské zkušenosti. Poznatky ze staveb, které navrhli a postavili v Holandsku, přiváží do Brna. Proto jsem velmi rád, že jsme spolupracovali s holandskými architekty a ne s někým, kdo nikdy nádraží ještě v životě nenavrhl nebo nepostavil.
Byl jste překvapený po příjezdu na místo z nějaké konkrétní stavby?
Nádraží jsem všechna znal. Ale zaujala mě jedna věc, jak v některých projektech aktivují místo ještě před tím, než začne stavba. Uváděli příklad, že pořádají akce, přivedou lidi do místa, aby ho poznali a oblíbili si ho ještě předtím, než začne stavba. V Brně jsme nad tím neuvažovali, ale myslím si, že by to velmi pomohlo, protože teď někteří lidé neví, kde je dolní nádraží. Kdyby se tam pořádaly akce jako letní kino, výstavy, koncerty, jídelní festivaly, přiblížily by místo lidem. Je potřeba, aby město, Správa železnic a možná i soukromí investoři přispěli k tomu, aby se místo stalo známým pro Brňany, aby si ho oblíbili ještě předtím, než tam nádraží a budovy vzniknou.
Dovedete si něco podobného představit na dolním nádraží?
Je to zajímavý podnět, který určitě vyzkoušíme. Nevím, jestli to bude fungovat, ale chtěl bych to zkusit. Domluvit se s městem a Správou železnic, že bychom skutečně něco takového udělali. Máme šest let, než začne stavba. Pokusíme se to začlenit do plánu propagace a popularizace nového nádraží.
Co se dočtete dál:
- Bude skleněná střecha pro brněnské nádraží vhodná?
- V čem bude budoucí brněnské nádraží jako v Rotterdamu?
- V čem bude unikátní autobusové nádraží?
- a další témata…
Jak chcete lidem představit, že je projekt nádraží reálný a postavitelný?
Představujeme projekt lidem na putovní výstavě. Teď je v Křížové chodbě na Nové radnici, pak následuje Vaňkovka, Urban centrum a hlavní nádraží v Praze. Důležité je, že na výstavě je velký model nejen nádraží, ale i širšího okolí. Také máme nové video a v příštím roce plánujeme velkou věc – Virtuplex. Je to virtuální realita jedna ku jedné. To znamená, že jste ve velké prázdné hale, máte na očích virtuální brýle a chodíte projektem. Bude nejprve v Bratislavě. Pokusíme se Virtuplex přivést i do Brna, třeba na výstaviště, aby se lidé dokázali virtuálně projít nejen po nádraží, ale i před nádražím a za nádražím. Znám virtuální realitu dlouhou dobu, ale tohle je něco úplně jiného. Chodíte po nádraží a okolí, můžete chodit nahoru dolů. Dokonce se to používá k tomu, že si architekti dokážou ověřit jedna ku jedné, jestli nenajdou nějaké chyby.
Co říkáte na různé debaty lidí například ohledně střechy nového nádraží, že není proveditelná?
Návštěva v Holandsku nám ukázala, nejen že střecha je proveditelná, ale všechno už na nádraží existuje. Třeba střecha, která je poměrně veliká na brněnském nádraží, už existuje v Holandsku. A je to ekonomické řešení, protože jde o kombinaci dřevěných a ocelových vazníků. Cílem exkurze bylo ukázat, že to, co navrhujeme v Brně, není nějaký výstřelek, něco drahého, ale něco, co už je postavené někde jinde.
Takže je to reálně převeditelné?
Ano. Když jsme vypisovali architektonicko-urbanistickou soutěž, určili jsme hodnotící kritéria. Především, aby bylo funkční, proveditelné, ekonomické. Také aby to bylo estetické, ale to nebylo na prvním místě. Podle těchto kritérií porota návrhy hodnotila. Na prvním místě funkčnost, ekonomika, provoz. Nám se naštěstí podařilo najít vítěze, který dokázal k tomu ještě navrhnout nádraží, které je podle mě velice pěkné.
A váš komentář k holubům? V reakcích některých lidí třeba zaznělo, že skleněná střecha od nich bude špinavá.
Po vyhlášení výsledků se objevily reakce, že skleněná střecha bude špinavá, nebude se čistit, co budeme dělat s holuby. V Rotterdamu bylo velice dobře vidět, jak je to vymyšlené. Střecha se čistí jak zespodu, kde jsou lávky, tak shora, kde jsou lávky také. Nemají tam české řešení s hroty proti holubům, ale mají dráty s elektrickým napětím. Viděli jsme, že tam holubi nebyli, nebo minimálně. A bylo vidět, že střecha je čistá, udržovaná. A stejně to bude i v Brně.
Lidé nebyli v Nizozemsku. Proč by měli věřit, že nádraží skutečně vznikne?
Máte pravdu, že v Brně je skepticismus. Brno je trochu obětí svého úspěchu. Brno je krásné město, kde se dobře žije, lidé v něm chtějí bydlet, říkají si: vždyť tady už všechno dobře funguje a není důvod to zlepšit. Ale je to trochu jinak. Evropská města mezi sebou skutečně soutěží. Mladí lidé mají možnost se odstěhovat někam jinam a my musíme zajistit, aby bylo pro ně stále atraktivní. Myslím si, že k tomu nazrála situace. Zástupci státu, kraje i města potrvrdili, že chtějí postavit nové nádraží. My Brňáci bychom si neměli říkat, že se to nikdy nepodaří jen proto, že už ho sto let plánujeme. Podle mě k řece jednoznačně patří. Zúčastnil jsem se soutěže na nádraží pod Petrovem, takže velice detailně znám situaci obou nádraží. Nádraží pod Petrovem nikdy nedokáže zajistit Brnu odpovídající nádraží. Musíme si uvědomit, že Brno nikdy nebude mít letiště, které bude fungovat mezinárodně. Pokud chce být město na mapě Evropy, musí mít rychlé spojení na letiště.
A to nové nádraží v poloze u řeky zajistí?
Ano. Pokud budeme mít nové nádraží a rychlé vlaky, kterými se dostaneme do pětapadesáti minut, do hodiny do Prahy a do Vídně, město se dostane na mapu Evropy a velmi mu to pomůže. Brno se stane dostupné nejen pro turisty, ale především pro vědce, osobnosti, investory. Velmi městu pomůže také v tom, že kolem vybudujeme novou čtvrt, která se stane katalyzátorem rozvoje. Brno je opravdu krásné město na žití, ale my si neuvědomujeme, že skutečně máme velkou konkurenci. Města se rozvíjí, investují a my to zanedbáváme právě proto, že se nám tady dobře žije.
Pomůže tomu i upřednostnění železnice ze strany státu oproti dálnicím?
Je skvělá věc, že jsme si konečně uvědomili, že je pro nás železnice zásadní. Letecká doprava je složitá, automobilová taky. Pokud můžeme mít rychlé tratě do Rakouska, Německa, Polska, bude to velká pomoc. Myšlenka České republiky jako křižovatky Evropy je dobrá myšlenka a je výborné, že se na ni konečně vláda zaměřila.
Vnímáte brněnské nádraží ze strany ministerstva dopravy a Správy železnic jako prioritu?
Určitě je velká změna v tom, že místo diskuzí, že by se mělo něco udělat, se vše poslední dva tři roky skutečně rozjelo a projekty ze strany státu i města se konečně začaly posunovat. Všichni mluví o penězích, ale zásadní je mít hotové projekty. Peníze jsou druhá věc. První věc je být projekčně připravený na to, aby se to dalo postavit.
Před pár lety se mluvilo o třiatřiceti miliardách korun pro nové nádraží. Je to finančně porovnatelné s holandskými nádražími?
Celý Železniční uzel Brno, tedy nádraží v Židenicích, Černovicích, odstranění kolejiště a tak dále, vyšel ve studii proveditelnosti z roku 2017 na zhruba pětačtyřicet miliard. Z toho hlavní nádraží na dvanáct a půl miliardy. Kvůli inflaci je teď mezi patnácti a šestnácti miliardami. Železniční uzel Brno kolem šedesáti miliard. Jestli je to srovnatelné, nevím. Předpokládám, že u nás by to mělo být levnější, ale finančně jsme to nesrovnávali. Náklady na nádraží nemůžeme oproti studii proveditelnosti jen tak zvýšit, musíme prokázat, že navýšení je v důsledku inflace nebo doplnění projektu. To je součástí záměru, který Správa železnic dokončí do konce roku. Pokud se prokáže, že jsme pořád ve stejných cenových relacích, můžeme pokračovat v projektu.
Museli jste nizozemské architekty brzdit v něčem, aby finančně nepřesáhli?
Ne, mají to jako povinnost. Mají ve smlouvě se Správou železnic, že musí dodržet rozpočet. Pokud ho přesáhnou, musí návrh upravit. Není to nic výjimečného, tento proces je součástí většiny projektů.
Jak moc detailně je udělaný rozpočet? Jestli třeba nizozemští architekti řešili například materiál pro střechu?
Ano. Správa železnic má standardní metodiku, kterou musí používat. Tam je všechno – kolik bude stát mostní konstrukce, střecha a další. Rozpočet je detailní.
Jak docílit toho, aby nádraží nebylo jen prostorem, kam lidi jdou jen na vlak a které se stane hnízdištěm bezdomovců?
Z toho důvodu na tom pracovaly dvě firmy. Benthem Crouwel, kteří jsou víc specializovaní na nádraží, a West 8 zabývající se veřejným prostorem, co je před a za nádražím. Mají rozsáhlé zkušenosti s tím, jak navrhnout nejen budovu nádraží, ale i co se děje před ní a za ní. I z tohoto hlediska je návrh výjimečný, protože nehledí jen na nádraží, ale i na to, aby se přednádraží nestalo ‚Sherwoodem‘ jako u hlavního nádraží v Praze. Aby se tam lidé cítili bezpečně nejen ve dne, ale i v noci.
Proto jste před náražím nechtěli velký park?
Ano. Některé soutěžní návrhy skutečně před nádražím měly velký park. Říkali jsme, že máme zkušenosti právě třeba z hlavního nádraží v Praze, kde přestože se město velice intenzivně snaží, aby byl prostor bezpečný, nedaří se to. Kombinace nádraží a parku nejde dohromady. Nádraží potřebuje veřejná prostranství, která mají sociální kontrolu, kterou zajišťujeme i tím, že kolem nádraží jsou budovy, které budou mít i byty. Když někde bydlíte a vezmete si místo za své, v podstatě ho hlídáte. Když se tam něco nekalého děje, zavoláte třeba na policii. Když jsou tam jenom kanceláře, nikdo v nich večer a v noci není, není tam dostatečná sociální kontrola.
V čem je budoucí brněnské nádraží jako Rotterdam?
Rotterdamské nádraží je taky zvýšené nad zemí, takže se dá podcházet. Dále rozsahem, množstvím kolejí. Zastřešením – celá nástupiště jsou zastřešená. Má velkou vstupní halu. Podobně přednádražní prostor – náměstíčko před nádražím. Dokonce i počtem cestujících. Není to v žádném případě kopie, ale je odvozené, inspirované, v podobném měřítku. Ještě další věc, pod rotterdamským nádražím je metro. Pokud v Brně postaví podzemku, bude to úplně stejný princip. Nádraží a v pravém úhlu pod ním pojede metro.
V zadní části brněnského nádraží bude taky rezidenční oblast jako v Rotterdamu?
Ano. To je důležitá věc, na kterou se architekti hodně zaměřili. Vždy bývalo přednádraží, kde bylo bohatství, žilo to tam, a pak zanádraží, kde byly sklady a to ostatní. Samozřejmě je přednádraží významnější, ale zanádraží nemůže být opomenuté. Nebude úplně rovnocenné, ale pořád by to neměla být zapomenutá část, mělo by to být vyvážené. Návrh Holanďanů tomu odpovídá. Takže i ten vstup z jihu, zanádraží bude skoro stejně kvalitní jako ze severní strany.
Největším rozdílem bude autobusové nádraží?
To je velice zajímavá myšlenka, kterou v České republice neznáme. A je to jeden z důvodů, proč v soutěži Holanďané zvítězili. Autobusové nádraží na stejné úrovni jako vlaky. Takže když vystoupím z autobusu, vidím vlaky a naopak. Co to hlavně udělá: známe Zvonařku, která není v podzemí, ale přece jen to není příjemný prostor. Zatímco na novém nádraží vystoupíte z autobusu, bude tam denní světlo, bude to úplně jiný zážitek a budete vidět vlaky. Navštívili jsme v Holandsku dvě nádraží – Amsterdam a Utrecht, kde je to takto udělané. Nizozemci uváděli příklad, jak to bylo v Amstredamu. Starosta Amsterdamu po návštěvě autobusového nádraží Port Authority v New Yorku řekl, že nepovolí, aby se něco podobného u nich postavilo. Lidé, kteří to poznají, pochopí, že je to fantstická myšlenka a úplně změní psychologii a zážitek z cestování, pokud autobus není někde v podzemí, pod nádražím, pod temnou střechou.
MŮŽE VÁS ZAUJMOUT: Studenti Univerzity obrany v Brně složili vojenskou přísahu. Podívejte se