Luxusní bydlení s vířivkou, bazénem i anglickým klubem na střeše. Banka, japonská restaurace, zdravá výživa i thajské masáže ve spodních patrech. Rezidenční komplex Nové Semilasso v Králově Poli, který vyrůstá vedle starého Semilassa od roku 2007, otvírá letos v srpnu. Všech dvaačtyřicet bytů je už obsazených.

„Nyní se koná kolaudace bytů rozmístěných do čtyř pater. V srpnu chceme otevřít i obchodní prostory. V Novém Semilassu bude kromě luxusních bytů také banka, pojišťovna, lékaři, kadeřnictví, japonská restaurace či italská kavárna,“ vypočítává Věra Křížová z investiční společnosti Lords.

Cena za luxus

Zájem o luxusní bydlení v Králově Poli byl velký. I přesto, že cena bytů se šplhá k šedesáti tisícům korun za metr čtvereční. Dvoupokojový byt s příslušenstvím o šestašedesáti metrech čtverečních lze pořídit za necelé tři miliony sedm set tisíc korun. Podle investora je rezidenční komplex unikátní tím, že nabízí obyvatelům relaxaci s vyšším standardem na střeše budovy. Ti, kteří mají v komplexu byt, si mohou odpočinout ve vířivce, zaplavat v bazénu, ohřát se v sauně nebo navštívit anglický klub.

Bazén na svém vrcholu má i nejvyšší bytový dům v Brně, komplex Eden na rohu ulic Purkyňova a Královopolská v Králově Poli. Využívá jej pouze majitel bytu v patnáctém patře, kterému bazén o patro výš patří. Výšková budova Edenu je v provozu od loňského září, začátkem podzimu otevřou v bytovém a obchodním komplexu druhou část. „V samostatné budově je šedesát bytů a deset obchodů. Stále máme volných osm bytů,“ láká případné nájemníky majitel investiční společnosti Properity Jiří Maršálek.

Luxusní bydlení Brňany táhne. Potvrzují to i odborníci. „Dražší byty lidi zajímají. O Semilasso byl zájem velký. Prodávali jsme dobře i byty v domě Orion na Lesné, kde prosklené stěny umožňují nádherný výhled. Nový projekt na třídě Kapitána Jaroše nabízí také vyšší třídu bydlení,“ potvrdil realitní makléř Dušan Přikryl.

Místo hostince

Bytový komplex Nové Semilasso vyrostl na místě bývalého zájezdního hostince, který tam byl od konce osmnáctého století. V jeho sousedství pak vyrostl proslulý brněnský kulturní dům.

A jak získal své exotické jméno? „V první polovině devatenáctého století se v hostinci ubytoval na delší čas pruský šlechtic, cestovatel a spisovatel kníže Hermann von Pückler-Muskau, který používal po příjezdu do Brna latinský pseudonym Tulolasso, ,zcela vyčerpaný‘, a posléze Semilasso, tedy ,zpola odpočinutý‘,“ vysvětlil Jan Kratochvíl, který provozuje stránky o architektuře www.archiweb.cz.

V roce 1836 v Brně Muskau dokončil cestopis Semilasso in Afrika, který se stal trhákem. „Podle fiktivního cestovatele Semilassa byl poté pojmenován hostinec a později přešel název i na kulturní dům v sousedství,“ dodal Kratochvíl.