Obávají se v něm, že současná podoba návrhu ohrozí většinu brněnských zahrad. „Nový plán vychází ze snah neplánovat vše do detailu a nerozšiřovat zástavbu mimo hranice města, což ohrožuje jeho přírodní složky včetně zahrádek. Nová podoba plánu je dostatečně nechrání,“ upozornila Naďa Johanisová z Masarykovy univerzity.
Na podzim udělají zástupci města kulaté stoly i na téma zahrad. „Sezveme zástupce veřejnosti, abychom se bavili kvůli sedmi oblastem s nejvíce připomínkami. Zastupitelé totiž na konci roku nebo v lednu budou schvalovat pokyny k dopracování plánu,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík.
Na brněnský magistrát dorazilo pro ochranu zahrádek v systému sídelní zeleně šestnáct věcně shodných připomínek. „Podepsalo je přes devět a půl tisíce Brňanů, máme tedy šestnáct zástupců veřejnosti připravených účastnit se jednání k územnímu plánu," sdělila Helena Vařejková za územní sdružení brněnských zahrádkářů.
Výstavba na Žlutém kopci
Zahrádkáři návrhu územního plánu vytýkají i likvidaci jejich ploch na Žlutém kopci. „Udržení funkčních zelených ploch je významným příspěvkem, jak přežít v rozpáleném středu města. Díky nim je průměrná teplota v letních dnech mezi zahradami v lokalitě o zhruba o patnáct stupňů než na nedalekém výstavišti," řekl zástupce veřejnosti za oblast Vladimír Dzurja.
Už ve stávajícím plánu jsou přitom na Žlutém kopci místa určená k výstavbě. „Z pohledu zákona nemůžeme ze stavebního pozemku udělat nestavební parcely, to nejde. Jedna věc je, co je v územním plánu od roku 1994, tedy stavební pozemky na Žlutém kopci, a druhou věcí faktický stav věci, v tomto případě zahrady," nastínil Hladík.
Do budoucna bude podle Hladíka ve městě trendem rozvoj takzvaných komunitních zahrad. „Další možností je využít veřejné a poloveřejné prostory. Musíme si uvědomit, že ve městě jsou desítky či stovky tisíc Brňanů, které zahrádku nemají. Také oni by rádi něco pěstovali, je nutné proto vyvážit potřeby všech obyvatel," doplnil Hladík.
