Těší se i na další komentované vycházky. „Naposledy na nás čekala skupinka asi stovky lidí a nejprve jsme se domnívali, že mají koupené lístky na prohlídku známých brněnských vil,“ prozrazuje. V rozhovoru pro Brněnský deník Rovnost mimo jiné naznačuje, kolik kilometrů nachodí po Moravském krasu.

Kdy a proč vznikl Helianthus a co patří do náplně jeho činnosti?

Vznikl roku 2012 jako sdružení studentů Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Hlavním posláním bylo pořádání přednášek společenskovědního charakteru. Členové se účastnili také vědeckých konferencí. Od roku 2019 spolupracujeme s radnicí městské části Brno-sever na projektech, které Helianthus v aktivitách Sever SOBĚ inicioval. Za zmínku stojí třeba Den rodin na Severu, připomínka upálení mistra Jana Husa, komentované procházky Černými Poli, přičemž chceme naše aktivity v této oblasti dále rozšiřovat. S Komunitním centrem SIBIŘ spolupracujeme na promítání filmů v prostorách bývalého kina SIBIŘ v Husovicích. Celý nápad promítání se zrodil v hlavě našeho kolegy Davida Jedlinského z Husovic. Běžně se zúčastňujeme konání pietních aktů při příležitosti osvobození Brna a výročí vzniku ČSR. Rovněž jsme zprostředkovateli spolupráce mezi Fakultou regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně a městské části Brno-sever.

Co bude taková spolupráce obnášet?

Chceme akademiky a fakultu začlenit do běžného života našich lidí a zároveň zde vysokoškolští studenti budou absolvovat povinnou praxi. A máme v plánu uspořádat přednášky třeba o kriminalitě páchané na seniorech. Vše ostatní závisí na rozvolňování.

Zmínil jste Iniciativu Sever Sobě, co si pod ní můžeme představit?

Připravujeme knihu o Černých Polích, na které pracujeme s kolegou Pavlem Boudným. Na pultech knihkupectví by měla být do konce roku. Nebude to odborná kniha, i když fakta zde chybět nebudou. Přidáme i subjektivní pohledy a obrazovou část. Sever Sobě dále podporuje komunitní život a hodlá se zapojit mezi nevládní organizace podporující rodinnou politiku. Dokonce jsme ve spolupráci odborníky navrhli znak a vlajku Černých Polí.

Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Zdroj: Deník

Společenský a kulturní život v loňském roce ovlivnila epidemie koronaviru. Zapojili jste se do dobrovolnické pomoci?

S Davidem Jedlinským jsme rozdávali roušky a dezinfekce seniorům a zajišťovali drobné nákupy v Černých Polích a Husovicích. Helianthus rovněž podpořil symbolickou částkou tisíc korun rodinné centrum MaTáTa v Husovicích. Jeho vedoucí Jitka Svobodová neúnavně šila roušky, stejně jako její kolegyně z dalších čtvrtí naší městské části.

Jaké akce se vám podařilo uspořádat loni?

V létě to byly Husovské slavnosti v Soběšicích, které jsme pořádali společně s Církví československou husitskou, konkrétně bratrem farářem Martinem Kopeckým. Jednalo se o velmi příjemné setkání. Další zamýšlené akce – jako přednáška o Moravském krasu nebo komentovaná procházka po Štefánikově čtvrti se již nemohly uskutečnit z nám všem známých důvodů.

Neuvažujete, že některé aktivity přenesete do on-line prostředí?

Naše činnost je o potkávání a kontaktu. Nejsme příznivci toho, přesouvat všechny akce do on-line světa. Musíme sdílet prostředí s ostatními lidmi a vidět jejich reakce. Počkáme si na vhodnější dobu a již teď se těším třeba na další komentovanou vycházku. Posledně, to bylo roku 2019, jsme zaznamenali nebývalý zájem. Čekala na nás skupinka asi stovky lidí a nejprve jsme se domnívali, že mají koupené lístky na prohlídku známých brněnských vil. Zájem nás potěšil, museli jsme vše lehce přeorganizovat a přibrat pomocníky, aby vše bylo bezpečné po organizační stránce, včetně pohybu po ulicích.

V Černých Polích je stále co objevovat, viďte. Kam plánujete vzít zájemce, až to situace dovolí?

Prohlídky organizujeme s kolegou ze spolku Pavlem Boudným, nejsme profesionálové, ale naši čtvrť máme rádi a umíme říct pár zajímavostí a víme, na jaká místa lidi vzít. Příště bychom chtěli pojmout zvlášť Štefánikovu čtvrť, která patřila dříve k Husovicím. Je charakteristická rodinnými a činžovními domy. Historické prameny zmiňují, že v dnes již neexistující části Štefánikovy čtvrti zvané Farma nebo Krchov, bydleli nejchudší lidé z celého Brna. Novinář a reportér Géza Včelička dokonce zmínil, že tak zoufalé chudinské poměry v této lokalitě neviděl ani v Africe. Jinak zde máme některé rafinovaně funkční rodinné domky, družstevní dělnické bydlení nebo honosné vily z dob první republiky nebo zajímavé stavby občanské vybavenosti z pozdějšího období.

Které místo přímo v Černých Polích máte nejraději a proč?

Asi bych měl říct, že svoji ulici, ale opravdu nejraději mám kvůli klidu a nízké zástavbě Pospíšilovu ulici.

Považujete se za patriota?

Pakliže výraz patriot znamená radostný vztah ke své zemi a místu, kde žije, tak ano. Jinak si mě získalo jižní Maďarsko mezi Kistelekem a Szegedem.

Co vás těší ve volném čase - kromě práce na zmiňované knize?

Jsem rád se svojí ženou a pejskem v přírodě, ale to není ani tak volný čas jako moje hlavní zázemí. Jinak mám rád klasickou řeckou filozofii, četbu a Moravský kras. Pak samozřejmě Pálavu, Beskydy a Jeseníky. Jsem dobrovolným strážcem přírody a za každého počasí tak rád spojím příjemné s užitečným. Nachodím patnáct až třicet kilometrů a jsem po celý den venku, službu držím tak dvakrát do měsíce. Vezmu svého psího kolegu a kamaráda a pořádně se vyvětráme. Nutno říci, že pandemická situace nadělala strážcům spoustu starostí. V přírodě je nyní dost lidí, kteří nevědí, jak se mají chovat a kde například zaparkovat auto. Většina z nich si naštěstí nechá vše vysvětlit. Fungujeme jako preventisté a průvodci a je nám vlastní asertivní chování. Kolegové z Krkonoš ale museli čelit nedávno agresivnímu napadení, i na toto musíme být morálně připravení.

Co říká na vaši vášeň pro znalost místa i lásku k chození po krasu či Pálavě vaše rodina?

Myslím, že jsem si je pro přírodu postupně získal. Je úžasné, že na tak malém území jako je Moravský kras, by člověku nestačil jeden lidský život, aby vše vstřebal. A to hovořím o tom objeveném, čímž vzdávám čest všem, kteří obětovali krasu všechno, často i své životy. Dokonce jsme s mojí ženou nedávno zakoupili v těsné blízkosti krasu rekreační pozemek, abychom byli na blízku místům, kde je nám v přírodě nejlépe.