Pro stovky návštěvníků je přichystaná celá řada aktivit. Kromě divadelních výstupů se děti vozí na ponících, společně s rodiči u několika stanovišť opékají buřty. „Mami, já chci taky poníka, ten je tak hezký," prosí vysokou ženu u ohrady s poníky malý kluk v modré bundě.

Většina dětí sedí na židličkách a sleduje závěr představení Tři prasátka. Herec se s diváky loučí písničkou a chrochtáním, dav nadšeně tleská. Uvaděč v zelenočerveném kostýmu kašpárka představuje další vystoupení, na pódium vybíhají děti z mateřské školy se svým příběhem. „Jé, ty jsou tak miloučké," směje se opodál stojící slečna v červené bundě.

Komu se nechce sedět venku, vchází do útrob hradu. Může si prohlénout třeba novou výstavu historických loutek. Pro děti jsou také v několika místnostech připravené tvořivé dílny. V jedné maluje žena dětem na boličej různé kresby, v další děti vystříhávají loutky z papíru, jinde zas tvoří z šišek.

Chodbou se prochází i Alena Novotná s neteří a právě vyhlížejí, do jaké dílny zajít. „Dnes jsem chtěla vzít neteř do kina, pak jsem se ale dozvěděla, že je tady na hradě výstava loutek. Neteři se to zalíbilo, tak jsme zašly sem. Nejvíc se nám na výstavě líbila loutka vodníka," chválí žena.

Opodál asi pětiletá tmavovlasá dívka užasle kouká na starší děvče, které právě vyšlo z jedné z místností s třpytivou kresbou na půlce tváře. „Tati, pojďme sem, já chci taky obrázek," prosí otce.

Venku se pomalu začíná stmívat a ohně, nad kterými si lidé opékají buřty, září stále jasněji. Představení skončilo, lidé využívají chvíli, aby si v některém ze stánků dali občerstvení. Na nádvoří malé děvče skáče do náruče svému dědovi. „Přišli jsme sem s vnučkami hlavně kvůli divadlu o třech prasátkách. Moc se jim líbilo. Před chvílí jsme si opékali buřty a pokud nám vyjde čas, zajdeme i do tvořivých dílen," vypráví Jaroslav Hejný z Vyškova a chytá přitom do náručí vnučku.

Zatímco na hlavním nádvoří štěbetají zejména dětské hlasy a prostor zaplňuje vánoční hudba z reproduktorů, u vstupu do hradu se povětřím nese hudba z flašinetu. Postávají tam také hloučky dospělých skloněných nad papíry, do kterých cosi rychle zapisují. Hrají totiž finálovou část hry Brno, co není.

Byť na Brno pomalu padá tma, davy lidí, kteří na Špilberk proudí, neutichají. Organizátoři jsou s návštěvností akce mimořádně spokojení. „Celkově na hrad přišlo dva tisíce návštěvníků, z toho tisíc platících. Vnímáme to jako velký úspěch, program byl totiž zdarma," hodnotí mluvčí Muzea města Brna Michael Kalábek.