Ukrajince tak české firmy zaměstnávají především na nízko kvalifikovaných pozicích, jako jsou skladníci nebo pomocné pracovní síly. „Lidé, kteří na Ukrajině vystudovali vysokou školu a živili se jako učitelé, nebo třeba strojní inženýři, teď u mě dělají dělníky," potvrdil Fedir Shlipka, který v Brně provozuje stavební firmu a Ukrajince zaměstnává.

Podle jeho slov mají někteří lidé s vysokoškolským vzděláním z Ukrajiny problém najít si v Česku práci ve svém oboru. „Například právník, který vystudoval na Ukrajině, bohužel nezná detailně české zákony, takže tady pracovat jako právník nemůže. To samé třeba účetní," popsal Shlipka.

Majitel brněnské stavební firmy sám zaměstnává asi třicítku Ukrajinců, jejich brzkého odchodu se ale na rozdíl od některých ostatních zaměstnavatelů nebojí. „Já si myslím, že pokud si tady člověk sežene dobrou práci a bydlení, tak z devadesáti procent neodejde zpátky na Ukrajinu, dokud je tam válka," vyjádřil svůj názor Shlipka.

Fotodokumentace Státní zemědělské a potravinářské inspekce k brněnské restauraci Namaskar v Táborské ulici.
Restaurace s problémy v Brně: Namaskar už funguje, část Hoa Mai je stále zavřená

Výzkumníci z institutu SYRI kladli českým zaměstnavatelům mimo jiné i otázku, co by u nich rozhodlo o tom, zda přijmout českého nebo ukrajinského zaměstnance. „Nejčastěji zmiňovanou překážkou v zaměstnávání uprchlíků je znalost českého jazyka, a to především v případě kvalifikovaných pracovních pozic," uvedli výzkumníci v dokumentu. Mezi další faktory patří podle nich administrativní náročnost zaměstnávání uprchlíků, nebo upřednostnění kvalifikace získané v České republice.

Důvodem, proč se některé firmy bojí odchodu Ukrajinců, je podle výzkumníků náročné zaškolování u odborných pozic, které by po případném odchodu přišlo vniveč.

Podle ředitele Regionální hospodářské komory Brno Čeňka Absolona ale v Jihomoravském kraji nezaměstnávají firmy Ukrajince jen na nízko kvalifikovaných pozicích. „Vím i o případech, kdy společnosti zaměstnávaly například ajťáky, vzpomeňme také na zdravotnictví," vyjmenoval Absolon.

Podle jeho slov si jihomoravské firmy ukrajinské pracovníky chválí. „Pokud budu generalizovat, tak je obecně s pracovníky spokojenost, jsou adaptabilní, kulturně blízcí, rychle se učí jazyk a nejsou s nimi problémy," popsal Absolon.

S lepším profesním začleněním chce pomoci i kraj. Například nabízí zdarma školení pro Ukrajince na pozici asistent pedagoga. „Vnímali jsme nedostatek asistentů pedagoga na školách. Mnoho dětí původem z Ukrajiny už se dorozumí v českém jazyce, ale část potřebuje pomoci, zvlášť v odborně zaměřených předmětech," vysvětlil náměstek hejtmana JMK pro oblast vzdělávání a strategii chytrého regionu Jiří Nantl.

Ředitelka Střední školy umění a designu Brno Petra Černínová na archivním snímku z roku 2012.
Ředitelka brněnské školy, která vyhazovala za lajky svojí karikatury, rezignuje

Zaplatit pozice pomohou peníze z dětského fondu OSN UNICEF, a to v maximální výši 275 tisíc korun. Náklady pro kraj by tak podle Nantlových slov měly být zanedbatelné.

Ke konci října pracovalo v Jihomoravském kraji celkem 9 959 Ukrajinců pod dočasnou ochranou, z toho cca 7 200 byly ženy. Nejčastěji jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě, montážní dělníci. „V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali. Jsou ale oblasti, kde je zaměstnávání příchozích z Ukrajiny komplikovanější," okomentovala situaci mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Beránková taktéž zmiňuje především jazykovou bariéru. I proto podle ní nabízí Úřad práce pomoc s financováním kurzů českého jazyka i zaměstnavatelům, u kterých občané Ukrajiny už pracují.

Ke konci předchozího měsíce eviduje Úřad práce v rámci Jihomoravského kraje celkem 1 380 Ukrajinců pod dočasnou ochranou, kteří shání práci. Většina z nich je zatím nezaměstnaná. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny tvořili v tomto regionu zhruba čtyři procenta.

Kromě občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou, tedy uprchlíků před válkou, pracuje na území Jihomoravského kraje dalších šestnáct a půl tisíce Ukrajinců. Celkem tak ke konci října pracovalo na jihu Moravy 26 611 občanů Ukrajiny.