Hlavním důvodem kritiky je podle strůjců petice hrozící snížení platů. To by mohlo vést k odlivu zdravotníků a následnému zhoršení péče o pacienty.

Podle předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové je v nemocnicích, které jsou příspěvkovými organizacemi, odměňování zaměstnanců na vyšší úrovni. „Je transparentnější, je předvídatelnější a zaměstnanci jsou spokojenější. Málokdy přecházejí do jiných zdravotnických zařízení,“ pronesla Žitníková.

Odboráři se odkazují také na data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, podle kterých jsou mzdy zdravotníků pracujících v akciových společnostech nižší než ty v příspěvkových organizacích.

„U zdravotních sester jde o rozdíl okolo deseti tisíc korun měsíčně, u lékařů až dva a půl tisíce korun,“ popsala Žitníková. Případný odchod zdravotníků by podle ní mohl vést k uzavírání některých oddělení nemocnic a tím pádem ke zhoršené péči.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich namítl, že na zaměstnancích rozhodně šetřit nechtějí. „Výše odměn je otázkou nastavení řízení nemocnice, ne toho, zda je v obchodním rejstříku zapsaná jako akciová společnost či příspěvková organizace,“ reagoval na obavy.

Dalším problémem je ale podle Žitníkové vedení nemocnice jako obchodní společnosti. „Příspěvková organizace je pro provozování nemocnice nejlepší právní formou. Nemocnice pak nefungují za účelem zisku,“ vyjádřila se předsedkyně odborového svazu.

Současně poukazovala na problémy v jiných krajích, kde již nemocnice formou akciových společností fungují. „Docházelo ke změnám ve spektru poskytované péče, některé provozy se rušily. Pacienti pak musí déle čekat na zákroky a vyšetření, případně dojíždět jinam,“ doplnila Žitníková.

Se dvěma promile alkoholu v těle se proháněl centrem Brna jednadvacetiletý řidič. Za sebou zanechal kalamitu.
VIDEO: Šílená jízda centrem Brna. Opilý řidič smetl auto i zábradlí, podívejte

Na jednání zastupitelstva vystoupilo také několik zdravotních sester z dotčených nemocnic, například z Vyškova, Břeclavi, Znojma či Tišnova. Všechny byly proti zamýšlené změně. Objevily se také obavy z pozdější privatizace. „Upozorňujeme, že takový záměr v žádném případě nemáme. Akciová společnost nerovná se privatizace. Všechny nás spojuje zájem na tom, abychom měli kvalitní zdravotní péči v dobře vybavených nemocnicích a se zaměstnanci, kteří tam budou chodit rádi,“ komentoval připomínky sester a odborářů náměstek jihomoravského hejtmana Jiří Nantl.

Podoba právní formy je podle něj druhotná. „Potřebujeme dosáhnout toho, abychom jako kraj byli schopní lépe řídit nemocniční systém,“ tvrdí Nantl.

Podle něj už stejně v tomto volebním období na kvalifikované rozhodnutí není čas. „Chci udělat aktualizovaný harmonogram prací, který vytvoří prostor pro dostatečnou diskuzi, abychom před začátkem volební kampaně zhruba za rok mohli přinést zprávu o tom, jak by to mohlo vypadat,“ sdělil Nantl.

Ke sloučení nemocnic podle vedení kraje dojít musí. Právní forma jedné gigantické příspěvkové organizace by podle něj však byla administrativně náročná a časově neefektivní.

Jeden ze 13 973 podpisů na předložené petici patří zdravotní sestře z letovické nemocnice Haně Maloňové. Připojila jej právě z obavy o snížení platu a zhoršení poskytované péče pro pacienty. „Pracuji na LDN a bojím se o to, aby byla lidem, kteří celý život platili sociální a zdravotní pojištění, zachovaná adekvátní zdravotnická péče, jakou si zaslouží,“ sdělila svůj názor Maloňová.