Z bývalých okresů se na jihu Moravy nejvíce vylidňuje Hodonínsko. Za posledních pětadvacet let ubylo více než šest tisíc obyvatel. Jihomoravský kraj si nechal zpracovat analýzu, která ukázala, jak jsou na tom jednotlivé regiony.

Kromě vícero oblastí na Hodonínsku a Znojemsku jsou podle Grolicha podobné problémy i na Velkoopatovicku na severu kraje. „A to stát vůbec nevidí. Jenom v regionech, které máme datově podložené, že se vylidňují, dáváme peníze na podporu bydlení. Chceme ukázat cestu i ministerstvu místního rozvoje. Ještě nikdy nebyla odvaha, že by stát řekl, že budeme podporovat bydlení jen v postižených regionech," zmínil Grolich.

Debata Deníku s hejtmanem Janem Grolichem
VIDEO: Opravy silnic i peníze. Deník debatoval s hejtmanem Grolichem

Starostka Velkých Opatovic na Blanensku Kateřina Gerbrichová uvedla, že za posledních deset let u nich ve městě ubylo zhruba čtyři sta obyvatel. Aktuálně tam žije asi 3450 lidí. „Bavili jsme se především o stavu silnic. Cesta ve špičce do Brna trvá dneska přes hodinu, někdy i hodinu a čtyřicet minut. Je to dáno stavem silnice I/43, dáváme naděje do nové kapacitnější silnice I/73," řekla starostka.

Podle ní zhruba šedesát procent obyvatel pracuje ve městě nebo blízkém okolí. „Je závislá na velmi málo zaměstnavatelích. V momentě, kdy jeden začne mít velké problémy, tak se nám to tady vylidní úplně," posteskla si Gerbrichová.

Deník přináší záznam z online streamu z tohoto setkání. Sledovat ho také můžete ZDE nebo na YouTube ZDE

Zdroj: Brněnský deník

Podle Grolicha v ekonomicky znevýhodněných regionech pomůže i jeden nový podnikatel třeba v cyklodopravě, který zaměstná čtyři lidi. „Pro obec je to strašně moc. I malé drobky v regionech pomůžou. Přitáhnout například do Velkých Opatovic nebo na Boskovicko velkou firmu, když tam není dálnice, je nadlidský úkol," ví Grolich.

Čtenář Deníku se hejtmana ptal, zda může být Jihomoravský kraj nápomocný k dokončení splavnění Baťova knálu do Hodonína a dálnice D55, což by podle něj mohlo pomoci rozvoji Hodonína. „Prodloužení kanálu má ministerstvo dopravy v plánu, jsme u jednání. Je to ale jen pomoc v turistickém ruchu, pomůže to malým podnikatelům v pohostinství, ale nepozdvihne to region. Dokončení dálnic jsou projekty, které jsou stěžejní v každém regionu," reagoval Grolich.

Podobně důležitý je podle něj také rozvoj železnice. „Když nepojedu do práce ze Znojma vlakem jeden a půl hodiny, ale pětačtyřicet minut, což se stane, akorát to ještě deset patnáct let potrvá, výrazně to změní situaci. To stejné, když se podaří postavit dálnici na sever. Výrazně to ovlivní celé Velkoopatovicko a Boskovicko. Jsme u jednání, ale my to nepostavíme," podotkl hejtman.

Velký impulz pro Znojemsko a Brno-venkov bude podle Michala Štefla z hospodářské komory dostavba jaderné elektrárny Dukovany. „Má potenciál pro stavební i strojírenské firmy, stejně jako pro ubytování, penziony, hotely. Bude se tady točit deset tisíc lidí, kteří budou dělat grandiózní projekt," míní Štefl.

Úplná proměna čeká v příštích měsících druhé nejfrekventovanější brněnské vlakové nádraží v Králově Poli. Stavbaři už na místě několik měsíců pracují.
Modernizace nádraží v Králově Poli přehledně: milníky i omezení pro cestující

Právě Znojemsko trápí dlouhodobě vysoká nezaměstnanost. V březnu to podle údajů úřadu práce bylo 5,9 procenta, což staví Znojemsko na pozici devátého nejhoršího okresu v České republice. „Nejpostiženější je mikroregion Vranovska. Tam může pomoci jen investice do modernizace zemědělství a do cestovního ruchu.

Problém na Znojemsku začíná v roce 1945, 1946. Je to pozůstatek vysídlování sudetských Němců. Ta část obyvatelstva, která přišla potom, se úplně nezžila s tamní krajinou. Kultura je komplikovanější. Každý mikroregion má svoje specifika, která je potřeba respektovat a na každý by měla být speciální strategie. Hospodářská komora se bude snažit připravit pro každý mikroregion opatření, která bude předkládat i vedení kraje," sdělil Štefl.

Problémem Znojemska jsou podle něj i nedokončená rekonstrukce silnice I/53 či nedokončený obchvat Znojma.