Je to naše, není to naše. Takové rozjímání o někdejším majetku obcí může pro mnoho starostů z Brněnska i ostatních okresů jižní Moravy skončit, pokud poslanci schválí zákon napravující majetkové křivdy.

Je to historie stejně dlouhá jako spletitá. S nástupem komunistického režimu mnoho obcí také na jižní Moravě přišlo například o historické lesy, které zabrala armáda. Některé už stát vrátil při první vlně rušení posádek. Mnohé ale armáda drží dodnes, protože je opustila teprve nedávno. Řešit nesrovnalosti má zákon, který nyní leží v Poslanecké sněmovně zcela ve stínu pozornosti, která se váže k balíku reforem.

„Na pořad jednání se dostane původem senátní návrh zákona, který by se zabýval nevypořádaným majetkem. Je několik možností, jak dopadne, od minimalistické varianty až po maximalistickou. Zákon může také spadnout pod stůl, což by bylo ze všeho nejhorší,“ řekl poslanec Tom Zajíček z výboru pro veřejnou správu, který se zákonem zabýval.

Jedna skupina poslanců je podle něj pro to, aby zákon řešil jen majetek, který obce dosud nedostaly, protože při dřívějších vlnách vracení byl zapsaný jako federální. Druhá skupina naopak prosazuje, aby místo zákona řešila majetkové křivdy vláda, potažmo úředníci.

„Pak je tady ještě komplexní pozměňovací návrh, který má ambice řešit všechny problémy naráz, od federálního majetku přes lesy po pozemky pod cizími stavbami nebo cesty, které vedou jinak na papíře a jinak ve skutečnosti, a také jiné problémy,“ vysvětlil Zajíček.

Mnohé obce čekají na podobný zákon už dlouhá léta jako na smilování.

„V našem katastru jsou desítky hektarů lesa, které patří Vojenským lesům, přitom jde ale o historický majetek obce. Posádku už u nás armáda před časem zrušila, ale lesy nevrátila, protože prý není zákon, který by jí řekl, jak to má udělat. Teď doufáme, že se to konečně rozetne,“ řekl starosta Bohdalic na Vyškovsku Jan Hrežo.

Lesy ve správě obcí by přinášely stejný užitek, jako již dříve převáděný nepotřebný armádní majetek v podobě různých kasárenských staveb.

S těmi mají obce na Brněnsku bohaté zkušenosti. Například armádní sklady v Rebešovicích dnes využívá Moravské zemské muzeum.

„Někdy ve druhé polovině devadesátých let armáda převedla areál bývalé posádky muzeu, které si tam zřídilo depozitář pro své nálezy,“ vysvětlil archeolog muzea Milan Salaš. Místo pušek a granátů tak nyní v regálech leží pravěké hrnce a kosti zvířat i lidí.