Se zmírněním provozu, zejména pak s průjezdy nákladních aut má pomoct nově otevřený obchvat Čebína. Bezmála půlmiliardová stavba však nepočítala s ochranou proti kolizím se zvěří. „Příslušné orgány životního prostředí se ke stavbě vyjadřovaly. Projekt neobsahoval opatření zamezující vniku zvěře, ta se může vyskytovat prakticky kdekoliv," uvedla mluvčí Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Monika Švehlová.
Podle místních myslivců však obchvat vyrostl na jediném místě, kde mohla zvěř přecházet z pastvy k vodě a do úkrytů. „Z jiných stran jim zavazí Čebín a jeho rozvodna, Drásov, Hradčany a Sentice. Je to koridor, kudy prostě zvířata chodí a jsou na to zvyklá," vysvětlil myslivec a místostarosta Čebína Pavel Plevač.
Od otevření obchvatu na začátku října do minulého čtvrtka napočítali myslivci na silnici třiadvacet mrtvých zvířat. „Bylo tam jedenáct kusů srnčího, deset zajíců, jeden bažant a jedna kuna," vyjmenoval Plevač. Myslivci proto začali v téměř čtyři kilometry dlouhém pásu instalovat pachové ohradníky. Ty obsahují pěnu s repelentem, který zvěř odpuzuje. Ohradníky by měly zvířata navést k nově postaveným mostům, které vedou obchvat přes potok. Pod nimi můžou zvířata bezpečně přejít.
Podle ředitele regionálního pracoviště Správy chráněných krajinných oblastí Žďárské vrchy Václava Hlaváče ale není podle dosavadních údajů účinnost pachových ohradníků dostatečná. „Volba řešení závisí především na typu silnice, intenzitě provozu, terénních podmínkách, rušivých faktorech, ale i na stavu populací živočichů v dané lokalitě a jejich předpokládaném pohybu. Existují vymezené migrační koridory, kde je riziko vbíhání zvířat na silnici významně zvýšené," podotknul Hlaváč.
Ani myslivci na pachové ohradníky zcela nespoléhají. „Plot by byl lepší, ale uvidíme, jak se zvěř zachová. Mladší si asi zvyknou více než stará zvířata. A záleží i na stresu. Kdyby je třeba hnal pes, půjdou hlava nehlava a nebudou se dívat na nějaký ohradník," zamyslel se Plevač.
Moc jiných možností na ochranu zvířat okolo nového obchvatu podle starosty Čebína Tomáše Kříže není. „Před pár lety jsme k tomuto opatření přistoupili v úseku z Kuřimi do Čebína a tam to zafungovalo. Očekávám, že to bude dostatečné. Oplocení by bylo drahé," vyjádřil se starosta. Pachové ohradníky okolo nové stavby zaplatí Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje.
K osázení plotů dochází především podél dálnic. „Tam je snahou nepřipustit žádné vbíhání zvířat a zároveň umožnit živočichům alespoň v minimálním rozsahu bezpečné překonání dálnice. Řešením je tedy výstavba dostatečného množství průchodů," řekl Hlaváč. Takzvané ekodukty na jižní Moravě fungují na dálnici D1 u Říčan a Domašova. Další budují silničáři na stavbě dálnice D55 v úseku mezi Moravským Pískem a Bzencem. Přechod pro migrující zvěř bude mít na šířku šestašedesát metrů, na délku sedmatřicet. Hotový bude do konce roku.
Dopravní nehody způsobují především střety se srnci a divokými prasaty. „Právě u divokých prasat jsme svědky dlouhodobého růstu početnosti, která se nepochybně bude odrážet i v počtu dopravních nehod způsobených tímto druhem," sdělil Hlaváč.
V zahraničí se začínají používat takzvané detekční a varovné systémy, které jsou schopné zachytit blížící se zvíře a blikající dopravní značkou upozornit řidiče na hrozící nebezpečí a nutnost snížit rychlost jízdy. Detekční systémy jsou čím dál častěji zabudovávány také přímo do nových moderních aut. Systém ve vozidle upozorní řidiče na zvíře na krajnici podstatně dříve, než by si jej sám všimnul.