Přímo u křižovatky Kohoutovické a Hostislavovy ulice žije se svou rodinou Pavla Sikorová. Právě dopravní situace v místě je důvodem, proč se žena bezmyšlenkovitě staví za výstavbu žebětínského obchvatu. „Ten provoz je strašný. Občas se ani nedá pořádně přejít silnice. Hlavně když je nějaký problém na dálnici a lidé to objíždějí přes Žebětín,“ stěžovala si Sikorová.

Desítky lidí se v brněnském Žebětíně shodují, že měl obchvat městské části vzniknout již dávno. Shodně zároveň dodávají, že natolik frekventovanou Kohoutovickou ulici nepamatují. „Ranní a odpolední provoz na Kohoutovické, Hostislavově a Dlážděné je tragédie. Nehledě na to, že málokdo tam jezdí padesát kilometrů v hodině, natož třicet. Někdy je to na přechodech o život,“ potvrzuje slova Sikorové například Michal Kašpar.

Situaci v místě by podle něj mohly do doby, než obchvat v místě skutečně vznikne, částečně řešit alespoň radary pro měření rychlosti. „Radary, které by měřily rychlost u přechodů pro chodce, by neuškodily. Mám ale na mysli opravdové radary, které posílají složenky, ne ty zbytečné informační tabule. Ty akorát ukážou aktuální rychlost,“ zamyslel se Kašpar.

Letité čekání obyvatel na vytoužený obchvat se ale znovu prodlouží. Brněnský krajský soud v uplynulém měsíci vrátil přípravu výstavby tam, kde byla naposledy před třemi lety. Důvodem se stala žaloba brněnského spolku Děti Země, ve které členové organizace upozorňovali na možný škodlivý zásah do okolních cenných biotopů.

Zástupcům odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu a pracovníkům ministerstva životního prostředí vytkl soudce nedostatečně podložený veřejný zájem, který by převažoval nad zájmem na ochranu přírody.

„Podle soudu veřejný zájem nijak neplyne z možnosti připojení rozvojové plochy k obchvatu, ani napojení obchvatu na stávající silnice. Tyto zjevně vedlejší skutečnosti jsou důsledkem takřka každé vozovky a bez bližší argumentace, například o nutnosti tohoto napojení, o existenci veřejného zájmu nesvědčí,“ uvedl soudce Petr Šebek v prosincovém rozsudku.

Brněnským komunikacím, jejíž pracovníci mají v budoucnu obchvat stavět, udělili krajští úředníci před bezmála třemi lety výjimku. Tím povolil škodlivé zásahy do území, kde dle Dětí Země žije jedenáct zvláště chráněných druhů živočichů. „Průzkumem byla v trase prosazovaného východního obchvatu Žebětína z obojživelníků nalezena třeba rosnička zelená či ropucha obecná, z plazů například užovka obojková, z ptáků ťuhýk obecný a ze savců vydra říční,“ vyjmenoval předseda spolku Děti Země Miroslav Patrik.

Proti krajskému povolení se členové organizace odvolali, prvostupňové rozhodnutí však loni v březnu potvrdili zástupci ministerstva životního prostředí. Situace tak vygradovala až v soudní síni, kde dal soudce Dětem Země za pravdu.

„Veřejný zájem byl založený na souladu plánované výstavby s územním plánem, dále na ničím nepodložených tvrzeních ohledně dopravní situace, nadlimitní intenzity hluku a nadlimitní koncentrace emisí. V napadeném rozhodnutí zcela chybí poměřování protichůdných veřejných zájmů a nedošlo k přesvědčivému doložení neexistence jiného uspokojivého řešení,“ napsal soudce Petr Šebek v rozsudku krajského soudu.

Kvůli úspěšné žalobě spolku proto musí městská firma Brněnské komunikace nechat zpracovat studie, které jsou potřebné pro prokázání veřejného zájmu. „Připadá nám, že ministerstvo i krajský úřad předvedli jakýsi státní nihilismus, neboť opsali nepodložená obecná tvrzení města a našim odborným argumentům téměř nevěnovali pozornost. Oba úřady postupovaly, jako by bylo zbytečné věnovat řízení větší pozornost, pokud je žadatelem veřejná korporace typu Brna,“ řekl předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Investiční záměr výstavby východního obchvatu Žebětína schválili brněnští radní již před šesti lety. Úlohou budoucího obchvatu má být svedení intenzivní dopravy z brněnské Bystrce a zejména sídliště Kamechy. Do Kohoutovic a směrem ke Staré dálnici totiž samotným centrem Žebětína míří denně tisíce vozidel. V předloňském roce navíc projekt přišel o územní rozhodnutí, začne tedy takřka od nuly.