Koupit vlastní bydlení, nebo si jej pronajmout? A pokud platit měsíční rentu, raději soukromníkovi, nebo obci? Právě na druhou možnost, tedy na obecní byty, na jižní Moravě i v dnešní době stále čekají tisícovky lidí. Nejvíce v Brně, kde je městských bytů také nejvíce.

V největším městě jižní Moravy je jich lidem k dispozici skoro třicet tisíc, přesto na ně stále čeká více než šest tisíc lidí. Asi dva a půl tisíce z nich žádá o byt v centru Brna, v největší městské části. „Délku čekání nelze zobecnit. Mimo jiné je závislá na tom, že žadatel si sám vybírá a žádá o byty zveřejněné na úřední desce," vysvětlila mluvčí městské části Brno-střed Denisa Kapitančiková.

Především mladší lidé volí ve městě raději pronájem u soukromých vlastníků. „Připadá mi to flexibilnější. Samozřejmě nějakou smlouvu také podepisujeme, pokud ale chceme z bytu odejít, stačí se domluvit přímo s majitelem, nikoliv s odtažitým úředníkem," uvedl osmadvacetiletý Tomáš Čejka.

Podle realitního makléře Petra Broži z brněnské společnosti Real Spektrum v Brně mezi nájmy obecních a soukromých bytů rozdíl není. „Soukromý, či obecní majetek, nájmy v Brně jsou vysoké i tak," sdělil.

Krátkodobé nájmy obecních bytů se nevyplácí ani v jiných městech jižní Moravy. „V centru Znojma jsem například nedávno pronajímala byt 2+kk za osm a půl tisíce včetně energií. Obecní byt, pokud se o něj uchází člověk obálkovou metodou, se může vyšplhat na podobnou částku. Pokud však v něm bydlí nájemce třeba třicet let, může nájem být poloviční," konstatovala Jaroslava Šrubařová ze znojemské kanceláře RK Trend.Pro zvětšení klikněte.

I v menších městech je o byty zájem velký. Zhruba 330 obecních bytů je v současné době v Břeclavi. A počet žadatelů výrazně převyšuje nabídku. Ne na všechny se tak dostane. Lidé čekají na byt i šest let. „Město se snaží zajistit bydlení především pro chudší skupiny obyvatel," nastínil strategii radnice břeclavský mluvčí Jiří Holobrádek.

Vedoucí jednoho z břeclavských azylových domů Veronika Heklová ale za posledních pět let nepamatuje, že by ze zařízení někdo přešel do bytu patřícímu městu. Zároveň tvrdí, že taková možnost by představovala výraznou pomoc. „Návazné bydlení by byla motivace. Člověk po ročním pobytu u nás by se nemusel hned vypořádávat s vyšším komerčním nájmem," uvedla.

PRODEJ NÁJEMNÍKŮM

V některých případech nájemci získávají obecní byt do svého vlastnictví. „Čas od času se objeví zájem nájemníků o odkoupení bytů. Každou žádost posuzujeme individuálně," řekl Holobrádek.

Osmdesát bytů k prodeji plánují odsouhlasit v červnu například vyškovští zastupitelé na tamním Sídlišti Osvobození. „V současnosti se město bytů rozhodně nezbavuje. Aktuální privatizace je pouze doběh té, která proběhla kolem roku 2008," vysvětlil Stanislav Kolařík z vyškovské radnice.

K masivnímu prodeji přistoupili v roce 2011 ve Znoj-mě. Chtělo do zadlužené městské pokladny získat peníze. Radnice se zbavila asi dvou tisíc bytů ve třech vlnách prodeje. „Průměrná cena bytů činila dvě stě čtyřicet tisíc korun," přiblížil starosta Znojma Vlastimil Gabrhel. Pod tržní cenou naopak loni odmítli městské byty prodávat v Brně.

O poznání menší zájem o nájmy v obecních bytech je na severu Jihomoravského kraje, například v Boskovicích. „Neevidujeme žádosti o přidělení bytu, každý uvolněný nabízíme samostatně. Na jeden bývá přibližně deset až patnáct žádostí," uvedla boskovická referentka pro nájmy Dagmar Parmová.

Ačkoliv Boskovičtí jen letos na opravy vynaloží ze svého rozpočtu milion, příští rok plánují osmnáct bytů současným nájemníkům přenechat.

Máme jistotu, ale je v rozkladu, říká o bydlení v obecním bytě žena

Brno - Do obecního bytu na brněnské Lesné se nastěhovala s rodinou před čtyřiačtyřiceti lety a od té doby tam žije. Vychovala tam děti a prožila většinu života.

Byt, stejně jako zbytek celého domu, je však ve špatném stavu. „Městská část do obecních bytů moc neinvestuje," upozorňuje devětašedesátiletá Ludmila, která si kvůli obavám z problémů nepřála uvést příjmení. Právě na nedostatečné investice do oprav bytů si lidé stěžují velmi často.

Na Lesnou přišla žena s rodinou kvůli charakteru sídliště. „Je tu pěkné prostředí pro děti, takže jsme s manželem vyměnili dvoupokojový družstevní byt za tento třípokojový obecní," vypráví důchodkyně. V bytě vychovala rodinu a nadále zůstala s mužem.

Přestože je v bytě spokojená a to, že patří městu, jí dává jistotu, že ji nikdo ze dne na den nevyžene, trápí ji stav domu i bytu. „Jsou v dezolátním stavu. Když dům rekonstruovali v roce 2001, neudělali některé úpravy pořádně a je to znát," poukazuje žena.

Na domě například zůstala dřevěná okna. Dělníci tehdy vyměnili jen skla. „Přitom za tu cenu mohli nahradit celá plastová okna," dodává Ludmila.

Zateplování domu podle ní způsobilo i další nepříjemnosti. „Po úpravách dům začal navíc i plesnivět," upozorňuje nájemnice.

Za největší problém však Brňanka považuje drolení panelů. „Rozpadávají se kolem oken, v některých místech opravdu hodně. Jedna ze sousedek má vydrolenou zeď tak, že v jedné místnosti ani nemůže bývat," popisuje.

Ani tím však popis dezolátního stavu domu nekončí. Problémové jsou totiž i vytoužené balkony. „Moc jsme si je přáli, ale ony se posunují. Soused je měřil a prý už uhnuly asi o tři centimetry," doplňuje zklamaně důchodkyně.

Podobně je to i s výtahy, které sice lidé před časem dostali nové, ale nyní nefungují a čekají na výměnu. „Mají je vyměnit příští rok. Podle mě je to úplně zbytečná investice. Potřebujeme spíš rekonstruovat bytová jádra," říká Ludmila.

Nejlepší, co podle ní mohou nájemníci obecních bytů dělat, je opravovat si byt sami. „Spravili jsme si podlahy," uvádí příklad.

Ne všichni však do bytů investují. Někteří na opravy nemají. „A radnice do nich investovat nechce, protože chce byty radši prodat," dodává.

Právě o koupi svého bytu se žena snažila už několikrát. „Dřívější starostové nechtěli byty prodat. Dnešní vedení nám odkoupení schválilo, ale pro změnu jsme narazili na magistrátním bytovém odboru," krčí rameny důchodkyně.

O stěhování do jiného bytu však neuvažuje. „Nechceme se stěhovat jinam, na Lesné je krásně a my jsme tu jinak opravdu spokojení. Proto si chceme byt koupit," ujišťuje Brňanka.

Znojmo prodalo tisíce bytů. Opozici vadí cena

Znojmo - Hlavně naplnit městskou kasu byl hlavní důvod, proč se začali Znojemští v roce 2012 zbavovat obecních bytů. Postupně jich prodali zhruba dva tisíce, tedy polovinu. Velkou pozornost přitom vzbudil loňský hromadný prodej, kdy za dvaašedesát milionů korun koupila 170 bytů a provozoven pražská firma FK Capital. Zatím ale nezaplatila a vyřizuje si úvěr.

Byty město prodávalo přednostně nájemníkům za čtyřicet procent tržní ceny. Za průměrný dvoupokojový byt lidé zaplatili kolem tří set tisíc korun. Prodej přinesl do městské kasy 512 milionů korun. „Bohužel dluhy spolkly podstatnou část příjmů z prodeje. Zbytek se snažíme vynakládat na věci, které město potřebuje k udržení kvalitního života," sdělil starosta Znojma Vlastimil Gabrhel.

Peníze z prodeje bytů putovaly do oprav škol a školek nebo regenerace centra města.

Plán zbavit se bytů schválila radnice v roce 2011 právě kvůli velkým dluhům po předchůdcích. Neuspěl přitom návrh občanských demokratů rozhodnout o něm v referendu. „Prodej bytů je zpackaný a náklad nesou daňoví poplatníci. Špatné bylo stanovení ceny, rychlost postupu a výběru kandidátů. Prodej ani nevyřešil žádné sociální problémy. Výnos nepřinesl žádnou adekvátní investici sloužící lidem," poukázal opoziční zastupitel Karel Fiala.

Podle místostarosty Jana Groise ale vše běželo hladce a rychle. „Nájemníci byli vyděšení dřívějším záměrem ODS prodat byty jedné firmě. Sociální demokracie splnila slib, že je prodá přímo lidem. Masivní privatizaci, která neměla v dějinách Znojma obdoby, jsme zvládli v rekordně krátkém čase s minimem chyb," zdůraznil před časem.

Kromě nájemníků se mohli o volné byty ucházet také další zájemci. V tomto případě využívalo město metodu nejvyšší nabídky. Prodej zahýbal s realitním trhem. Velký počet levných bytů totiž vedl ke snižování cen na celém Znojemsku.

Lidé o byty v každém městě žádají jinak

Jižní Morava - Plnoletost, bezúhonnost nebo něco jiného. Podmínky pro získání obecního bytu do nájmu se v každém městě liší. Někde vyhrává ten, kdo bystřeji sleduje úřední desku.

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ. V některých městech na jižní Moravě si lidé žádající o pronájem připadají jak na konkurzu. Výběrovým řízením totiž procházejí hned v několika kolech. „Žadatele hodnotí bytová komise. Její doporučení dostane ke schválení rada města. Postupuje podle schválených zásad pronajímání bytů. Na sociální byty a domy s pečovatelskou službou vede sociální odbor seznam žadatelů, doporučuje je sociální komise," sdělila mluvčí hodonínské radnice Hana Rakusová.

PENÍZE VE HŘE. Složitěji se orientují zájemci o byty v Brně, a nejen protože jich je ve městě skoro třicet tisíc. Každá z devětadvaceti městských částí si hlídá pronájmy sama. Například v té největší, Brně-střed, ještě nedávno záleželo i na tom, kolik má zájemce o nájem peněz. „Před účinností nových pravidel byla délka čekání na byt závislá i na množství peněz, které mohl žadatel vložit do oprav bytu. Většinu bytů totiž úřad nabízel právě na opravu vlastním nákladem nájemníka," vysvětlila mluvčí městské části Brno-střed Denisa Kapitančiková.

JAKO NA AUKCI. Ve Znojmě si lidé, kteří touží po obecním bytu, musí pečlivě hlídat kalendáře. Město je totiž nabízí jen několikrát ročně, většinou čtyři- až pětkrát do roka. Do takzvaného nabídkového řízení se obvykle hlásí jen jednotky zájemců, maximálně pět. „Přijali jsme dodatek k zásadám pro nájem městských bytů, který zpřísňuje pravidla pro přidělování. V bytě nově nemá bydlet nikdo, kdo dříve městu za nájem dlužil. Ani nikdo, kdo bydlel v bytě, který musel být kvůli porušení podmínek nájmu, tedy například neplacení nájemného, vyklizený," sdělila mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková. Obvyklé je také to, že jihomoravská města nepronajímají své byty lidem, kteří vlastní byty či rodinné domy jinde v České republice.

CHUDŠÍ LIDÉ. Lidem, kteří jsou v nouzi, se většina měst snaží pomoci přednostně. Kromě Brna či Břeclavi, kde jim vycházejí vedení měst vstříc, řeší zájem o takzvané sociální bydlení i ve Vyškově. „Zde evidujeme zhruba sto žádostí. Na sociální byt v Polní ulici se prakticky nečeká, v Tyršově to trvá i čtyři roky. Ale žádosti si obyvatelé podávají s předstihem," popsal vedoucí vyškovského odboru kanceláře starosty a tajemníka Stanislav Kolařík.