V místě, kudy v budoucnu Brňané pojedou tramvají, stál kdysi hospodářský mlýn. Po demolici v 70. letech minulého století z něj zůstaly zbytky obvodových stěn včetně části vstupu ze severu a vnitřních příček. „Budova mlýna je zachycená na mapách z roku 1826,“ uvedl za společnost Archaia Brno vedoucí výzkumu Hynek Zbranek.

Osada vznikla v 19. století právě kolem budovy mlýna, o kterém je první zmínka z roku 1366. „Mlýn patřil vždy k Žabovřeskám a s nimi se roku 1468 dostal do vlastnictví kartuziánského kláštera v Králově Poli. Roku 1785 stály u mlýna jen 2 chalupy. Roku 1834 už zde stálo 9 domů, které byly seskupeny podél úzké cesty spojující Žabovřesky se Starým Brnem. Osada měla výčepní právo a existoval zde hostinec. Roku 1860 koupilo Kamenný mlýn město Brno,“ doplnil archeolog Zbranek.

O devět let později uzavřelo město smlouvu s londýnským podnikatelem Thomasem Doowerem o stavbě vodovodu s parním pohonem. Voda pro Brno proudila ze Svratky nad Kamenným mlýnem až do začátku 20. století. „Do konce 19. století vznikla souvislá a zahuštěná drobná zástavba celkem asi 30 domů podél cesty pod skalnatým srázem dnešního Wilsonova lesa. Stavebně měla spíše charakter dělnické kolonie. Obyvateli byli téměř výlučně Němci, což se stalo roku 1898 důvodem pro vyčlenění z českých Žabovřesk a utvoření samostatné obce. Roku 1919 byl Kamenný mlýn připojen k Brnu. Roku 1927 byl katastr opět přičleněn k Žabovřeskám," přiblížil vědec.

Osada úplně zanikla v 70. letech 20. století. „Dnes území náleží ke katastru Pisárek. Zachovala se jen malá kaplička nad tramvajovou tratí," sdělil archeolog.

Textilní továrna

Nedaleko také působil podnikatel Aristide Doret. Ten nechal v Brně postavit třeba textilní provoz, který byl součástí Vlněny. Budova v dnešní Přízově ulici zanikla v roce 2016. „V Kamenném mlýně chtěl zřídit apretovnu vlněného zboží, proti přeměně mlýna na apretovnu se postavila městská rada a cechy postřihovačů i pekařů," zmínil Zbranek.

V roce 1857 vznikla na místě textilní továrna, později zřejmě postavili dělníci i tovární budovy v severní části nynějšího výzkumu. Budovy strhli stavaři v roce 2015 při přípravných pracích na rozšíření tramvajové trati.

Při výzkumu narazili archeologové na obvodové zdi mladších budov továren i jímky zasypané pravděpodobně po druhé světové válce. „Bohužel nejstarší části továrny se zemní práce prozatím vyhnuly," uvedl archeolog.

Stávající výzkum archeologové zdokumentují a předají zástupcům stavby. Další výzkum bude u nové kanalizace. „Průzkum je součástí každé stavby. Harmonogram stavby neovlivní,“ ujistila mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Lucie Trubelíková.