Brněnská sídliště už nemají nálepku komunistických králíkáren. Lidé jsou se sídlištním životem spokojenější než kdysi. Zájemce o bydlení láká hlavně lepší dostupnost sídlišť a nižší cena bytů. Vyplývá to z výzkumu, který si objednal brněnský magistrát. Podle výsledků vzrostla spokojenost obyvatel sídlišť za třiadvacet let téměř o dvanáct procent.

„Jedná se o sérii tří výzkumů brněnských sídlišť, které od osmdesátých let zpracovávají odborníci pro Magistrát města Brna. Chceme zjistit, jak se mění sídliště a jejich obyvatelé,“ uvedla Soňa Haluzová z tiskového oddělení brněnského magistrátu.

Osm kritérií

První výzkum je z roku 1988, ten poslední z loňska. Lidé z šesti brněnských sídlišť hodnotili, jak se jim bydlí. Rozhodovalo osm kritérií. Mezi ně patřila například spokojenost s bytem, s domem, nebo jak vnímají pověst sídliště. Tu hodnotili například obyvatelé brněnských Vinohrad podprůměrně. „Výsledkům příliš nerozumím. Co jsem mluvil s lidmi, převažovaly především pozitivní ohlasy na zdejší bydlení. Myslel jsem, že lidé bydlí na Vinohradech rádi,“ podivil se místní starosta Jiří Čejka.

Přiznává však, že sídliště má své nevýhody, které nejsou ani do budoucna příliš řešitelné. „Například parkovacích míst je málo, ale na kterém sídlišti je to jiné? Naopak jsme v posledních letech zateplili domy a vyspravili balkony a sklepy u bytů, které patří městské části,“ zdůraznil Čejka.

Se situací kolem parkování nejsou spokojení ani lidé ze sídliště Lesná, které naopak z výzkumu vyšlo nejlépe. „Lidé jsou u nás rozdělení na dva tábory. Jedni, spíše ti mladší, si přejí rozšířit parkovací plochy třeba i na úkor zeleně. Důchodci jsou naopak proti a travnatých ploch se nechtějí vzdát,“ podotkla starostka Brna-severu Sabina Tomíšková.Výhodou Lesné je podle ní patriotismus místních lidí. „Až mě překvapilo, že jsou na své sídliště hrdí i lidé, kteří tu bydlí teprve krátce. Přisuzuji to tomu, že od starších usedlíků slyší na Lesnou jen chválu a vztah k ní od nich přeberou,“ vysvětlila.

Sídliště je podle ní výjimečné také množstvím zeleně a vyzdvihuje také zrekonstruované domy. Právě zvelebování sídliště se však nepozdává brněnskému architektovi Osamo Okamurovi. „Lesná je unikát mezi sídlišti po architektonické stránce. Je škoda, že při rekonstrukci balkonů nebo zateplování a barvení domů nikdo nespolupracoval s architektem, který sídliště navrhoval. Nový vzhled domů popírá původní myšlenku vzhledu sídliště,“ uvedl Okamura. Lidé podle něj dávají sídlištím přednost před satelitními městečky. „Nynější obliba sídlišť vychází z deziluze z nových výstaveb. Sídliště se oproti nim najednou jeví mnohem dostupnější. Lidé je přestali vnímat jako komunistické králíkárny,“ dodal.

Zvýšený zájem o život na sídlišti potvrdil také Pavel Daněk z realitní kanceláře Real Spektrum. „Paradoxně právě finanční krize zkvalitňuje podobu sídlišť. Lidé nemají dost peněz na bydlení v rodinných domech a také z center měst se stěhují do levnějšího bydlení. Sídliště kolem sebe ale zároveň zvelebují, aby žili v příjemném prostředí,“ vysvětlil Daněk.

Špatné parkování

Lidé ale sídliště jen nechválí. Kritizují například dopravní dostupnost. Například bystrcké sídliště Kamechy, kde je doprava především ve špičkách kritická, skončilo ve výzkumu na posledním místě. „Kromě toho, že frekvence autobusů neodpovídá potřebám lidí na sídlišti, nedá se tu ani pořádně zaparkovat. Kdo nemá vlastní stání v podzemních garážích je ztracený,“ tvrdí sedmadvacetiletý Lukáš Strmiska.

Špatný výsledek Kamech je podle Františka Kubeše z referátu tvorby strategické a regionální spolupráce města Brna daný tím, že sídliště je nové a zčásti teprve vzniká. „Lidé si k němu ještě nestihli vytvořit vztah a navíc tam zatím chybějí některé služby,“ sdělil Kubeš. Spokojenost místních se podle něj časem zlepší. „Do deseti let proto plánujeme další výzkum,“ dodal. Za loňský výzkum zaplatil magistrát přes půl milionu korun.