Největší šanci spatřit padající hvězdy mají lidé v místech, která nejsou ovlivněná takzvaným světelným smogem. Pozorovat meteorický roj z Brna je tak spíše nešťastnou volbou. „Při těchto příležitostech ani nepořádáme akce přímo na hvězdárně, pro hromadné pozorování jsou vhodnější jiné astronomické jevy, například zatmění Slunce nebo Měsíce,“ sdělil ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek

Radiant Kvadrantid se nachází na pomezí souhvězdí Pastýře a Draka. Tam bývala konstelace zvaná Zední kvadrant, díky které získal roj své jméno. Mezinárodní astronomická unie ale souhvězdí před sto lety zrušila. „Meteorický roj je známý po několik staletí, patří mezi pravidelnou vesmírnou podívanou. Poslední tři až čtyři roky máme štěstí na mimořádně dobré podmínky pro pozorování,“ pochvaloval si ředitel Dušek.

Velký vliv má na vesmírnou podívanou počasí, zejména pak oblačnost. Nejlepší podmínky nastávají v chladném vzduchu za větrnějších podmínek. „Z hlediska výskytu oblačnosti je pro pozorování lepší teplý půlrok, kdy jí bývá méně. V chladném půlroce se častěji udržuje nízká inverzní oblačnost. Příští dny nebudou z hlediska počasí příhodné, neboť bude hodně oblačnosti. Té bude ubývat až v noci na čtvrtek,“ nastínil meteorolog Mojmír Martan.

Vesmírná podívaná v roce 2022

Od 1. do 10. ledna meteorický roj Kvadrantidy

Noc z 15. na 16. května částečné zatmění Měsíce

Druhá polovina června Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn

Noc z 12. na 13. srpna meteorický roj Perseidy

25. října kolem poledne částečné zatmění Slunce

8. prosince největší jasnost Marsu

V následujícím týdnu mají být nejvyšší denní teploty kolem deseti stupňů, noční pak v rozmezí od mínus sedmi do sedmi stupňů Celsia. Právě nízké teploty některé vesmírné nadšence od pozorování odrazují. „V létě jezdíme pozorovat Perseidy na Pálavu. Když je teplo, spíme jen ve spacáku pod širým nebem. To v zimě nejde, nechce se nám hodiny mrznout venku,“ reagoval například Martin Kováč z Brna.

Populární meteorický roj zvaný Perseidy letos lidé zpozorují v noci z 12. na 13. srpna. Jeho maximum však nastane den po úplňku. Společně s nimi budou výjimečně k vidění také planety Jupiter, Saturn a Mars. „Pět planet, konkrétně Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn, bude na noční obloze k vidění pouhým okem celou druhou polovinu června. Je to vzácný jev, znovu se zopakuje až v roce 2036,“ upozornil ředitel planetária, Jiří Dušek.

V polovině května okoření večerní oblohu částečné zatmění Měsíce, 25. října vyvrcholí kolem poledne částečné zatmění Slunce. Zakrytá plocha bude přibližně čtyřicet procent. „Další obdobný jev nastane za tři roky, v roce 2026 bude zakrytá plocha až devadesát procent. Ve Španělsku pak lidé dokonce zpozorují úplné zatmění. Doporučuji si v té době naplánovat dovolenou,“ vzkázal Dušek.

Závěr roku pak lidem nadělí výjimečný pohled na Mars. Planeta bude postupně zjasňovat, první prosincový den se k Zemi přiblíží na vzdálenost 81,5 milionu kilometrů. Největší jasnosti dosáhne Mars 8. prosince. Brněnská hvězdárna nabídne astronomickým nadšencům při těchto příležitostech hromadné pozorování, v plánu je letos také další ročník populárního Festivalu planet.