Přístroje nočního vidění, s nimiž tam studenti pracují, využívají zesilovač jasu, který až desettisíckrát znásobuje světlo. „Nejhezčí je, když se skrz něj v noci podíváte na noční oblohu. Uvidíte desettisíckrát víc hvězd než pouhým okem. Připomínají rozsypanou krupici," říká vedoucí skupiny optických přístrojů katedry zbraní a munice Teodor Baláž.
Přístroj se využívá i v přírodních vědách. „Přírodovědci jím nahlédnou do nor zvířat nebo pozorují noční chování sov. Lékaři s ním při operacích nasvětlují orgány a dutiny," upozorňuje Baláž.
Optická laboratoř
• funguje od roku 2013
• využívají ji studenti a zaměstnanci katedry zbraní a munice na Univerzitě obranyv Brně
• pracují s optickými přístroji, které dále vyvíjejí
• ty využívají nejen vojenské a bezpečnostní složky, ale i přírodovědci, lékaři či zemědělci
Za techniku budoucnosti považují vyučující hyperspektrální kameru. Tou analyzují rostliny jako obrazovou informaci. „Doteď jsme viděli složení jen jednoho bodu zkoumaného předmětu. Nyní měříme vlastnosti všech bodů najednou," popisuje vyučující František Racek.
Záběry z kamery, která se před lety používala jen v průzkumných družicích, nyní využívají i zemědělci při zavlažování či hnojení pole. „Vyhodnocují jimi místa s nedostatkem živin. Stroje je pak zavlaží nebo hnojí bez zásahu lidí," přibližuje Racek.
V optické laboratoři studenti pomocí kamery zkoumají i maskovací vlastnosti oděvů, které porovnávají s vlastnostmi přírodních objektů. „V dobrém obleku by měl člověk co nejvíc splynout s přírodou," říká Baláž.
Maskáčové kalhoty na stole jsou obložené javorovými listy. Sloužily studentům, kteří ověřovali, zda je barevné spektrum na kalhotách shodné s odstíny listu. Maskovací barvy kryjí vojáka před protivníky, musí však také vhodně odrážet paprsky. „Slunečník se v létě po chvíli prohřeje a je vám horko. Pod stromy je ale vždy příjemně a listy rozpálené nemá. Díky chlorofylu zeleň odráží infračervené záření, stejně jako by měla umět barva na maskáčovém oblečení," vysvětluje Baláž.
