Paprsky slunce svítí na zdobený oltář kapucínského kostela Nalezení svatého kříže. Dopadají i napravo na okna ve stěně výklenku presbytáře. Okna nevedou ven, nýbrž do sousedního kláštera. „Uvnitř je malý prostor, kam se chodí modlit bratři. Ti starší tam slouží soukromou mši svatou. Obvykle dvakrát týdně," říká představený kapucínského kláštera Petr Petřivalský.

Otevírá staré dřevěné dveře do malé modlitebny s červeným kobercem a obléká si kněžský ornát. „Místo má pro nás speciální atmosféru. Chodila sem generace starých bratří, kteří už nedošli do kostela," vysvětluje Petřivalský, který žije v brněnském klášteře pět let.

Na malém oltáři je přichystaná kniha modliteb a voskové svíce. Největší ozdobou je obraz Panny Marie Pomocné ve zlatém rámu. „Obraz je spojený s vítězstvím nad Turky v bitvě u Vídně v roce 1683. Soukromě mu říkám Panna Marie včasné pomoci nebo Panna Marie od cappuccina," dodává představený.

oratoř kapucínů
- Malá místnost v kapucínském klášteře slouží k soukromým modlitbám.
- Oratoř je propojená s presbytářem kostela oknem napravo u hlavního oltáře.
- Do modlitebny má přístup jen pět kapucínů žijících v klášteře.
- Dřív sloužila nemocným a starým bratrům, kteří už nedošli do kostela.
- Zdi malé místnosti zdobí obraz Panny Marie Pomocné a pátera Pia.

K obrazu se váže známá legenda. Když byla Vídeň v obležení Turků, burcoval císařské vojáky kapucín Marek z Aviana. Vyjednal i pomoc od polského krále Jana III. Sobieského. Mezitím císař odjel z Vídně do Pasova a modlil se u originálu obrazu od Lucase Cranacha staršího.

Poražení Turci utekli a císařská vojska se dostala do jejich opuštěného ležení u Vídně. Vojáci tam našli pytle s kávovými zrny. V sedmnáctém století nevěděli o co jde a mysleli si, že to je žrádlo pro velbloudy. „Marek z Aviana zkoušel kávová zrna vařit. Nápoj mu přišel moc hořký, proto do něj přidal mléko a med. A tak vzniklo podle legendy cappuccino," ukazuje Petřivalský na obraz.

Nalevo u oltáře visí portrét pátera Pia. Podle představeného kláštera byl vyhlášeným zpovědníkem. „Dokázal vidět do srdce člověka. Před smrtí se setkal s jedním z našich bratrů, Josefem Feliciánem Macháčem, a stal se jeho duchovním otcem," dodává představený.

V brněnském klášteře žije pět členů řádu kapucínů. Jde o katolický řeholní řád inspirovaný svatým Františkem z Assisi. Označení kapucíni získali díky špičatým dlouhým kapucím hábitu.

Původní kapucínský kostel stával za Měnínskou branou. Před obléháním Brna Švédy jej zbořili. Současný stojí u Zelného trhu od roku 1656. Známý je svou podzemní hrobkou. Momentálně je v podzemí jedenačtyřicet pohřbených. Jejich mumie se dochovaly díky vhodnému složení půdy i důmyslnému systému průduchů ve zdech.