Tresty smrti nebo transport do koncentračního tábora, kde konec přišel až po týdnech vyčerpávající práce a nelidského týrání. Nacistické tažení proti české inteligenci, které vyvrcholilo po nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do funkce v roce 1941, nepřežilo jedenasedmdesát profesorů a studentů brněnských vysokých škol.

Rozsáhlé zatýkání začalo už v září 1939, další vlna přišla v listopadu po uzavření českých vysokých škol. „Gestapo zatýkalo všechny od šestnáctiletých chlapců po staré pány. Popravovali je v Mučednické ulici u Kounicových kolejí, kde si 17. listopadu zřídili vězení," popsala represe brněnská historička Milena Flodrová.

osobnosti
- Josef Tvrdý: profesor filosofie a psychologie na FF MU, zemřel 1942 v Mauthausenu
- František Koláček: profesor geografie na PřF MU, zemřel 1942 v Mauthausenu
- Vladimír Groh: profesor starověkých dějin FF MU, zemřel 1941 v Brně, Kounicovy koleje

Popravy byly podle ní veřejné. „Lístky se prodávaly v neděli odpoledne. Pamatuju si, jak se u nás v domě dvě Češky provdané za Němce bavily o tom, jestli zítra půjdou. Jako by šly do kina," řekla Flodrová, která si ze svého dětství pamatuje stísněnou atmosféru plnou strachu a udávání.

Při prvním a druhém stanném právu v letech 1941 a 1942 popravili nacisté u Kounicových kolejí 537 lidí. „Odsouzené oběsili nebo zastřelili a zprávu o exekuci o den později zveřejnili v novinách," uvedla historička Miroslava Menšíková.

Některé zatčené gestapo poslalo do koncentračních táborů. V únoru 1942 putovala velká skupina odbojářů do koncentračního tábora v rakouském Mauthausenu, odkud už se většina z nich nevrátila. „Byli mezi nimi i profesoři z Masarykovy univerzity. Žádná jiná brněnská vysoká škola nemá mezi svými zaměstnanci tolik obětí," připomněla Menšíková.

Vysoká škola měla tenkrát čtyři fakulty přírodovědeckou, právnickou, filozofickou a lékařskou, do jejíž budovy se v roce 1942 nastěhovali členové nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend. Ze 112 profesorů všech fakult nacisté popravili nebo umučili patnáct a třeba přírodovědeckou fakultu tak připravili o čtvrtinu sboru.

Důvod pro zatčení bylo nejčastěji údajné rušení pořádku nebo vlastizrada. Jak vzpomíná na vyprávění svého profesora Zahradníčka Martin Černý, který od roku 1945 studoval na přírodovědecké fakultě, udání mohlo přijít i kvůli tajným bytovým seminářům. „Když zavřeli vysoké školy, profesoři se scházeli ve svých bytech se studenty, aby s nimi probírali odborné otázky. Když to někdo udal, tak je gestapo obvinilo z vlastizrádné činnosti," vysvětlil Černý.

KLÁRA ČÁPOVÁ