Sotva traktorista vyjel z brány, traktor se zastavil. Stál a stál, ale motor běžel. To vyděsilo autory systému monitorujícího práci na poli, kteří si mysleli, že jejich projekt nefungoval. „Ne, traktorista si jen odešel zdřímnout do lesa," vypráví Martin Fajman historku z testování. V pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích na Brněnsku představuje návštěvníkům sedmadvacátého ročníku Polního dne MendelAgro simulátor měřící efektivitu práce.

Volantem doprava, ale podle mapy jede stále rovně. Za simulátorem sedí student Radek Bartoš. „Moc chytrý z toho řízení nejsem. Systém v praxi ale bude dobrý hlavně pro zemědělské provozovatele," myslí si pětadvacetiletý student. Přístroj hodnotí kvalitu práce, radosti z jízdy se návštěvníci nedočkají.

Údaje o pracovním vytížení, spotřebě paliva a efektivitě využití sbírá krabička připojená ke sledovanému stroji. „Všechna data se přenáší bezdrátově do centrálního serveru, který informace automaticky vyhodnotí," popisuje Jiří Čupera z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Traktorista za svou práci dostane známku jako ve škole. Pokud je špatná, provozovatel může zkontrolovat každou vteřinu jeho práce. Kolik takový systém stojí zatím podle výzkumníka Fajmana nelze určit.

Výzkumníci kázali o správném pěstování

Kázání dávají pracovníci univerzity také v oblasti pěstování zemědělských plodin. „Snažíme se o co nejrychlejší přenesení vědeckých poznatků do praxe. Prezentujeme aktuální trendy ochrany a výživy rostlin, zemědělcům radíme, jak dosáhnout lepších výsledků," říká proděkan Agronomické fakulty Radim Cerkal. Podle něj patří mezi nejpopulárnější lákadla Polního dne merlík chilský, bezlepková rostlina. „V podmínkách České republiky nelze merlík dopěstovat do zrna, protože zraje až v říjnu a listopadu. Vyvíjíme proto technologii pěstování. Vloni jsme už našli vhodnou odrůdu," sděluje úspěchy proděkan.

Jaké budou letos brambory, zajímá návštěvníka Františka Štefánka. Ten pracuje v oblasti šlechtění zemědělských rostlin. „Mořské řasy hnojivo dobře doplňují, ve velkovýrobě se však zatím neuchytí," myslí si účastník o dalším z pokusů Mendelovy univerzity. Naopak podle Adama Nawartha z Agrobiosferu dostávají řasy šanci. „Obsahují velké množství minerálních látek a rostlinných hormonů, což podporuje růst plodin. Na zelený efekt působí dobře chlorela," doplňuje projektový manager Nawarth a ukazuje na nejvyšší brambory.

Kromě znalosti rostlin jsou zemědělci závislí také na počasí. V meteostanici jim vedoucí Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Zdeněk Žalud představuje projekt monitorování sucha, takzvané Intersucho. „Měříme vlhkost, sucho, stav vegetace a předpovídáme sucho až na měsíc dopředu," říká Žalud. Informace o půdě sbíral s výzkumníky téměř deset let, pak z něj vytvořili databázi. „Každý týden produkujeme mapy zajímavé pro zemědělce tím, že poskytují detailnější informace o stavu v okrese," doplňuje výzkumník.

Poučnou pochůzku po žabčických polích zakončují návštěvníci u stánku s občerstvením. U piva si pochutnávají na klobásce, ke kávě dostávají koláče. Co nového vědci objeví, si prohlédnou na Polním dni zase za rok.

MARKÉTA TURKOVÁ