Při ceremonii promluvili zástupci města Brna o památné bitvě „Přiblížili tak lidem historii třicetileté války. Akci zakončili položením věnců k brněnskému glorietu,“ popsal organizátor Přemysl Putna.

Švédské obléhání lidem přiblížil například ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian nebo náměstek primátora Petr Hladík. Ceremonii oživili i vojáci v dobových kostýmech a žesťové trio s fanfárami. „Na akci hrajeme každoročně,“ uvedl hudebník Jiří Vydra.

Akci lidé zakončili pochodem ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, kde je v kryptě pochován páter Martin Středa, a ke kostelu Svatého Jakuba, kde jsou uloženy ostatky vojevůdce Raduita de Souchese.

Den Brna odstartoval 11. srpna duchovním víkendem na Petrově. „Oslavy symbolicky skončí 18. srpna na Špilberku, kde jsme ve spolupráci se Spolkem 1645 pro lidi přichystali rekonstrukci novověké bitvy,“ uvedl mluvčí Dne Brna Jan Gerych.

Brno nikdy nedobylo cizí vojsko. Nejblíže k tomu měli Švédové v roce 1645. Vojáci v čele s generálem Torstensonem město obléhali víc než sto dní. Švédové těžili především z mnohonásobné převahy a nezkušenosti obránců, kteří pocházeli z řad civilistů. Brňané, které vedl vojevůdce Raduit de Souches a duchovně podporoval jezuitský kněz Martin Středa, se však nechtěli vzdát a Švédy provokovali třeba vlajícími prapory.

Švédové se k rozhodujícímu útoku rozhodli 15. srpna 1645. Brňané ho úspěšně odrazili a za vítězství získali pro své město status moravské metropole.

KLÁRA STRÁSKÁ