Před válkou sídlo rodiny židovských průmyslníků, za komunismu vládní vila a nakonec luxusní hotel pro prominentní hosty. Brněnský architektonický skvost, vila Alfreda a Hermine Stiassnych v Pisárkách, v sobě dnes nese stopy různých stylů a dob, kterými si za osmdesát let svého života prošla. Od čtvrtka vilu na týden zpřístupnil brněnský národní památkový ústav, který v ní chce zřídit dokumentační centrum moderní architektury.

Branou vily v Hroznové ulici 14, která dva roky zůstávala zavřená, vcházejí do rozlehlé zahrady desítky lidí. Chtějí využít jedinečnou příležitost prohlédnout si cennou funkcionalistickou stavbu meziválečné architektury, která do povědomí lidí vešla jako „vládní vila“. Přestože v ní nemohou přenocovat, jako třeba v sedmdesátých letech kubánský revolucionář a bývalý prezident Fidel Castro a řada představitelů zemí blízkých minulému režimu. „Rodiče, kteří vilu v minulosti navštívili, mi řekli, že teď bude chvíli otevřená. Vím, že zde nocovalo několik prezidentů,“ zdůvodňuje svoji návštěvu třeba dvacetiletý Václav Račan.

Návštěvníci vily se od roku 1954 zapisovali do knihy hostů, vyvázané v kůži. Lidé do ní mohou nahlédnout. Kdo však neumí azbuku, mnohé z nápisů však nepřečte. Na vybavení vily, které je zčásti původní z konce dvacátých let, se podepsalo rozhodnutí komunistických představitelů zřídit v ní hotel. Proto také dům dýchá atmosférou sedmdesátých a osmdesátých let. Stejně jako rozlehlý park s bazénem plný vzrostlých stromů, kterým návštěvníci procházejí po panelových blocích z betonu.

“Chceme dostat vilu zpět do původního stavu. Stiassni měli rádi historizující styly, možná proto, že byli sami sběratelé,“ upozorňuje historik architektury Petr Czajkowski, který vilou provádí.

Jeho výklad si lidé mohou poslechnout každý všední den až do konce příštího týdne vždy v jedenáct hodin. Vila zájemcům zůstane otevřená od desíti do čtyř hodin až do čtrnáctého srpna, kdy ji začnou opravovat památkáři.