Událost zahájila ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová a po truchlivé písni v romštině přečetla spolu s romskou zpěvačkou Nikolou Bendikovou vzpomínky těch, kteří transport a válku prožili. „V oslavanské osadě žilo sedmdesát obyvatel. Německý kriminální policista, který si prohlížel lidi podle rasových znaků, určoval, kdo má být zapsán do transportních listin. Ocitli jsme se na něm skoro všichni," přečetla úryvek ze vzpomínky moravské pamětnice Horváthová.

Na pietní akt dorazil i ministr pro lidská práva Jan Chvojka nebo ombudsmanka Anna Šabatová. Ta se při svém proslovu zmínila také o dnešní situaci ve světě, která podle ní není příznivá. „Všichni můžeme přispět k tomu, aby se neopakovali takové věci. Chtěla bych na vás apelovat, aby jste našli odvahu pozvednout hlas, když vidíte, že se vedle vás děje něco, co by se dít nemělo," obrátila se na účastníky pietního aktu Šabatová.

Jak uvedl historik Dušan Slačka, rok 1943 byl jen začátkem transportů smrti, nacisté následně zlikvidovali devadesát procent předválečné romské populace českých zemí. „Z koncentračních táborů se na konci války vrátilo pouhých 583 z nich," uvedl Slačka.

SIMONA FERULÍKOVÁ