Literáta, spisovatele, dramatika a také dřívějšího redaktora deníku Rovnost Ludvíka Kunderu ocenění příjemně překvapilo. „I když jsem během svého života získal řadu cen, nikdy nemělo takový význam jako to nedělní,“ svěřil se Kundera, který od roku 1975 žije v Kunštátě.

Čerstvý nositel medaile za zásluhy v oblasti kultury a umění podle publicisty Jana Halase vždy zůstával ve stínu svého bratrance Milana. „Podle mého názoru je Ludvíkovo dílo pro českou literaturu víc než dílo Milana,“ myslí si Halas.
Také druhý oceněný, onkolog Jiří Vorlíček, medaili vůbec nečekal. „Když mi před čtrnácti dny došlo oznámení, byl jsem překvapený. Nevěděl jsem, kdo mě navrhl ani za co bych měl vyznamenání dostat,“ vzpomíná význačný brněnský lékař na své první pocity.

Když pak v neděli přebíral na Pražském hradě cenu za rozvoj onkologie, první na koho myslel, byli jeho rodiče. „Říkal jsem si, že je škoda, že to nemohou vidět. Pak jsem koukl na svou ženu, která byla dojatá a vzpomněl jsem si své dcery, které na udělování koukaly v televizi,“ popisuje slavnostní večer Vorlíček.

Státní vyznamenání získal díky práci ve svém oboru. Jako přední onkolog pracuje od roku 1969. Posledních pět let je předsedou České onkologické společnosti a hodně se věnuje také paliatické medicíně. „Do budoucna bych chtěl, aby paliatické oddělení vzniklo ve větších nemocnicích. Je to místo, kde jsou lidé s nevyléčitelnými chorobami. Chci, aby tito lidé nemuseli umírat v bolestech,“ vysvětlil Vorlíček.

Z ocenění má velkou radost také jeho nadřízený, ředitel bohunické nemocnice Roman Kraus. „Hned ráno jsem panu profesorovi posílal blahopřání. Je to čest nejen pro něj, ale i pro celou naši nemocnici,“ vyjádřil svou radost Kraus.