Na východě ho lákala příroda a kultura. Loni v dubnu dorazil do ukrajinského města Chust. „Sedm měsíců jsem bydlel u jedné rodiny, pomáhal jsem jim a sblížili jsme se," vypráví mladík.
Válku na Ukrajině pocítil, když vláda začala povolávat muže do armády. „Vojáci pro ně jezdili i domů. Bál jsem se, že omylem odvezou i mě," vzpomíná.
Na rozdíl od Ukrajinců neměl žádné závazky, a tak se rozhodl odjet do válečné oblasti jako dobrovolník. Na Donbas odcestoval v listopadu. Jako dobrovolník postavil centrum pro děti, staral se o uprchlíky a vozil jídlo, léky a přikrývky na frontovou linii. „Když jsem jel autem a slyšel první výbuchy granátů, třeba deset kilometrů daleko, stejně jsem cítil, jak se třese zem," popisuje mladý muž.
Podle něj člověk musí přijmout riziko, že může umřít. V březnu se rozhodoval, zda se vrátí do vlasti, nebo bude pracovat v polním lazaretu. „Odjel jsem domů, abych lidem řekl, co jsem zažil. V květnu se vrátím na Ukrajinu, pojedou se mnou i další dva dobrovolníci," plánuje Kislicki, který pořádá v Brně a okolí tento měsíc okolo dvaceti přednášek.
Příští se uskuteční třiadvacátého dubna v Café Práh. Pořádá ji dobrovolnická organizace Chuť pomáhat, která shání pomoc obětem války na Ukrajině.
DOMINIKA VÁGNEROVÁ