Přesvědčování lidí v obchodech, hrozící zdražení dopravy, vody nebo pokles ceny nemovitostí. To jsou některé z mnoha věcí, které vytýkají sympatizantům odtržení Dolních Heršpic a Přízřenic od Brna lidé, kteří s ním nesouhlasí. O odtržení usilují aktivisté občanského sdružení Samostatný jih. Posbírali podpisy a vyprovokovali referendum, které se uskuteční v září.

Naopak setrvat ve společném svazku s Brnem chce občanské sdružení Občané proti odtržení, které vzniklo v polovině letošního května. „Nelíbí se nám systém práce sdružení Samostatný jih a Pěkný jih, které jsou pro odtržení. O situaci informují neobjektivně,“ řekl předseda sdružení Josef Burian. Manipulace podle něho spočívá v ovlivňování starších lidí. Třeba strašením, že se budou do Přízřenic stěhovat nepřizpůsobiví lidé.

Složitý rozpočet

Podle Občanů proti odtržení nemají obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic pro objektivní rozhodování v referendu dost informací. „Lidé si nedokážou uvědomit, co odtržení obcí znamená. V konečném důsledku může zdražit městskou hromadnou dopravu nebo vodu. Kdo bude udržovat veřejnou zeleň nebo platit za osvětlení? Neinformovaný člověk si nedokáže představit, jak je rozpočet obce složitý,“ uvedl Burian. Obce podle něho nebudou mít ani budovu obecního úřadu. V současnosti totiž obě spadají pod radnici Brno-jih.

Občané proti odtržení na rozdíl od svých „konkurentů“ neorganizují podpisovou akci. Názory sdělují obyvatelům dopisem, roznášeným do poštovních schránek. Informace uveřejňují i na webu. Dopisem oslovili také obě sdružení, usilující o odtržení obcí. Žádají odpovědi na otázky o ceně pitné vody, jízdného či dani z nemovitosti.

Za „bolševickou výzvu“ označil dopis Občanů proti odtržení Pavel Reich ze sdružení Samostatný jih. Tomu se podařilo získat 447 podpisů dolnoheršpických a přízřenických obyvatelů na petici, která umožnila vypsání referenda. „Nikdy bych si nedovolil mluvit jménem všech lidí, jak to dělá vedení Občanů proti odtržení,“ řekl Reich.

Dodal, že odpůrci šíří paniku. „Proč by měla klesnout cena nemovitosti? V nedalekých Moravanech se nemovitosti prodávají za ceny vyšší než u nás. My spadáme pod Brno, oni ne,“ podotkl Reich. Za nesmysl označuje i argumenty s vyšší cenou vody. „V Brně se platí za vodu stejně jako v Modřicích,“ upozornil.

Referendum je podle Reicha vyvrcholením stavu, kdy městská část Brno­jih na obě obce zapomíná. Loni podle něho investovala jedenadvacet milionů korun, na Dolní Heršpice a Přízřenice nezbylo nic.

Starosta městské části Josef Haluza odmítá, že by se na Dolní Heršpice a Přízřenice zapomínalo. „Investovali jsme třeba do základní školy v Bednářově ulici, kam děti z Přízřenic a Heršpic také chodí. Ať si starousedlíci vzpomenou, jak to bylo dřív. V létě i v zimě musely učitelky děti vodit na obědy do jiné budovy,“ uvedl Haluza. Referendum označil za demokratické právo každého člověka.

Nevidí žádný zájem

Jediné možné řešení pro obyvatele vidí v odtržení obcí Miloš Nevečeřal z Dolních Heršpic, který tam žije dvacet let. „Ze strany města nevidím zájem o čemkoli s obyvateli komunikovat,“ řekl.

Situace zajímá také brněnský magistrát. Nechal si proto zpracovat sociologický průzkum, v němž se obyvatel obou brněnských čtvrtí ptal, jak se jim tam žije. „Výsledky zatím nemáme, dostaneme je o prázdninách,“ řekl včera mluvčí magistrátu Pavel Žára.

LUDMILA ČECHOVÁ