Škrty v síti středních škol, které minulý týden představili jihomoravští radní, vyvolaly mezi lidmi mimořádnou odezvu. U snižování počtu dětí na osmiletých gymnáziích a slučování středních škol ale nezůstane. Po nich na řadu přijdou i další školská zařízení ve správě kraje. Domy dětí a mládeže, základní umělecké školy a poradny, které pomáhají školákům.

Důvod? Především peníze. Rozhodnutí státu snížit přímé platby až na tři čtvrtiny dosavadní podpory se totiž podle vedení kraje zdaleka nedotkne jen škol. „V tomto případě jsme v jiné situaci, protože ve školách dětí ubývá. O volnočasové aktivity ale zájem je. Přesto nám ministerstvo školství například už devět let nedovolilo navýšit kapacitu základních uměleckých škol. Na počet obyvatel jich totiž máme ze všech krajů nejvíc,“ konstatoval náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek, který se nyní potýká s tvrdou kritikou kvůli omezení osmiletých gymnázií.

V zeštíhlování však kraj i přes protesty hodlá pokračovat. V případě základních uměleckých škol jde podle Juránka především o úspory. U domů dětí a mládeže navíc i o kvalitu služeb, která se u jednotlivých zařízení se různí. „Je to složité, protože volný čas úzce souvisí s drogovou prevencí a kriminalitou. Dětem musíme nabídnout víc, než postávání na ulici. Se zařízeními, která vykazují velký propad v hospodaření, se ale budeme muset rozloučit. Už teď mohu jmenovat několik, kterých se to týká. Nejprve to chci ale projednat,“ řekl Juránek.

Klíčové podle něj bude březnové zasedání krajských zastupitelů ve Znojmě, které se má na změny ve školství soustředit. Co přesně to pro jednotlivá zařízení bude znamenat, tak zatím jasné není.

Jednou z diskutovaných možností je, že požádá o spolupráci obce. A v alespoň některých případech se pokusí vzdát pozice zřizovatele. „I já mám ten dojem. O žádných konkrétních krocích jsem ale nikdy neslyšel, maximálně stylem jedna paní povídala. Je fakt, že vzhledem k úsporné politice státu to moc překvapivé není,“ uvedl například Jan Alexa ze znojemského Domu dětí a mládeže.

V případě pěti pedagogicko–psychologických poraden, které kraj na jihu Moravy zřizuje, připadá v úvahu především spojování pracovišť. V minulosti se uskutečnilo už dvakrát, nedotčené zůstaly jen pobočky na Znojemsku, Břeclavsku a Hodonínsku.

Ředitel brněnské Pedagogicko–psychologické poradny Libor Mikulášek obávané slučování zažil předloni. „A bylo to jednoznačně k dobru, především díky úsporám, které nám přineslo sdružení nákladů,“ zhodnotil Mikulášek.