Ředitele Gymnázia Bučovice Jiřího Vlčka vysoký počet přihlášek překvapil. „Čekali jsme, že postup kraje bude mít na zájem o studium spíš negativní vliv,“ podotkl Vlček v narážce na lednové rozhodnutí síť víceletých gymnázií ve správě kraje zeštíhlit.

Jihomoravské vedení tehdy oznámilo, že v příštím školním roce přijde jedenáct škol o jednu třídu osmiletého studia. Pro některá gymnázia by to znamenalo postupný zánik. Mezi učiteli i rodiči se zvedla taková vlna odporu, že kraj ustoupil a optimalizaci o rok odložil. Mnohé školy se i tak bály, že povyk kolem přijímacích zkoušek zájemce o studium odradí. Čerstvé statistiky přihlášek ale ukazují opak.

Další školou, která se o tom přesvědčila, je osmileté gymnázium ve Šlapanicích na Brněnsku. Každý rok otevírá jednu třídu. Loni se do ní hlásilo 106 zájemců, letos 125. „Většina rodičů navíc potvrdila, že naše škola je pro ně priorita, ne rezerva,“ podotkla ředitelka gymnázia Hana Richterová. Děti si totiž mohou podat tři přihlášky zároveň.

Víc přihlášek oproti loňsku evidují i další gymnázia. Z jedenácti škol, které měly o třídy přijít, zaznamenaly pokles jen dvě: gymnázium v Hodoníně a v Hustopečích na Břeclavsku.

Jednoznačné vysvětlení náhlé popularity osmiletého studia? Neexistuje. Jisté je, že rozdílný počet dětí v ročníku v tom roli nehraje. Letošních páťáků je skoro stejně jako loni. Před jedenácti lety přišlo na jihu Moravy na svět 9617 dětí. V předchozím roce jich bylo jen o sedmnáct méně, v roce 1998 se dětí narodilo dokonce víc.

Nepromarnit šanci

Může to ale souviset s větším zájmem o studium na školách gymnaziálního typu, u kterých kraj připustil, že jich v příštích letech ubude. „A rodiče na to mohli reagovat snahou umístit děti na školu dřív, než k tomu dojde. Až budou za čtyři roky vycházet z devítek, šancí bude méně,“ řekla vedoucí školského odboru kraje Hana Poláková.

Jasné momentálně není ani to, které školy nakonec o třídy skutečně přijdou. S opatrnou redukcí se většina ředitelů škol smíří. Přou se ale třeba o to, jak síť osmiletých gymnázií rozprostřít. Vytýkají kraji, že chce školy soustředit do velkých měst a znevýhodní tak děti z jiných obcí.

To vadí například i rodičům Anežky Šebelové z brněnské Líšně, která se hlásí do Šlapanic. „Dojíždět do nejbližší školy v Brně by bylo daleko komplikovanější. O šlapanické gymnázium je navíc opravdu zájem. Tak proč ho rušit?“ namítla matka školačky.