V Masarykově onkologické ústavu pracujete pětadvacet let. Byla jste svědkem řady osobních tragédií. Jak to zvládáte?
Když jsem nastoupila, hodně dlouho jsem přemýšlela, zda tady pracovat. Jednak na medicíně člověka učí, že musí život zachraňovat. V onkologii v určitých situacích víte, že nevyhrajete. Ani pro lékaře není snadné to přijmout. Nakonec jsem přijala, že má role zde není vždy pacienty zachránit, ale prodloužit a zpříjemnit jim život. Aby ten čas, který jim zbývá, byl důstojný. Lidsky je to velice náročné. Člověk musí mít nadhled.

Utkvěl vám za ty roky nějaký příběh v hlavě?

Měla jsem pacientku s nádorem vaječníku. Léčbu zahájila, když jí bylo šedesát let. Úspěšně. Posléze jsme u ní však objevili mutaci genu, která zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu až o osmdesát procent, načež jsme jí v jednom ňadru diagnostikovali předstupeň nádoru. O pět let později přišla znovu a nádor měla i v prsu druhém. Ve stejném roce jí také na rakovinu umřela dcera a vyhořel dům. Ale co tě nezabije, to tě posílí. Tři rakoviny, ztráta dítěte i domu. Paní všechno ustála. Neuvěřitelně silná žena.

Škůdce mšička révokaz se vyskytla na listech vinné révy ve Farské zahradě v městské části Brno-Komín.
Americký škůdce řádí v Komíně, ničí vinice na svahu brněnské Farské zahrady

Nádor prsu je nejčastějším druhem rakoviny u žen. Jak se v posledních letech mění počty pacientů?

Výskyt nádorů obecně stoupá a karcinom prsu není výjimkou. Zejména ve vyspělejších zemích, což samozřejmě souvisí s příčinami vzniku. U každého nádoru je jich vícero. Jednou z nejčastějších jsou mimo jiné váha, životospráva, fyzická aktivita. Současná společnost výrazným způsobem změnila náš životní styl, což se odráží i v množství vzniklých nádorů.

Jak je to s karcinomem prsu u mužů?

Jde o extrémně vzácnou věc. Tvoří jedno procento z celkového počtu nádorů prsu. Ale už jsme se s tím tady samozřejmě setkali. Léčba je velmi podobná jako u žen. Přístup k léčení je totiž postavený na výsledcích klinických studií a prakticky donedávna všechny v kontextu karcinomu prsu muže ignorovaly. Posledních pět let se to ale mění.

Úspěšnost léčby rakoviny prsu hodně závisí na době, kdy jej objevíte. Jak s množstvím prohlídek zahýbal covid?

Bylo jich zhruba o deset procent méně.

Projeví se to do budoucna?

S názory, že covid zapříčiní opoždění diagnostiky nádorů, se úplně neztotožňuji. Solidní nádory rostou pomalu. I pět let. Nemyslím, že ten rok bude mít až tak razantní dopad. Nicméně v určitém procentu případů úspěšnost léčby a snížení rizika návratu nemoci určitě ovlivní. Pevná data zatím nemáme, ale můj odhad je, že mluvíme o jednotkách procent.

Připravovaná výstavba v budoucí nové čtvrti Trnitá nabídne bydlení pro tisíce Brňanů.
Lokalita nedaleko Vaňkovky v Brně se změní v novou čtvrť. První projekt už staví

Na čem úspěch léčby karcinomu prsu závisí?

Na typu a klinickém stádiu. Když přijde pacientka a má nově diagnostikovaný nádor o velikosti jednoho centimetru, šance na vyléčení do pěti let u ní činí třeba devadesát procent. Kdežto pokud přijde už pacientka, která má již postižené podpažní uzliny, je šance menší. Takže na vlastnostech nádoru a fázi nemoci.

Kam se za poslední roky posunula léčba?

Posunula se hodně. Nejstarší byla léčba hormonální, pak jen chemoterapie. Teď máme cílenou léčbu na spoustu vlastností nádoru i na jejich typy. U nádoru prsu to byla první monoklonální protilátka. Problém s léčením rakoviny je ten, že když se choroba vrátí, je těžší se jí znovu zbavit, jelikož vzniká rezistence. Snahou posledního vývoje léků je překonání této odolnosti, aby efektivita léčby byla daleko delší.

Myslíte, že se v dohledné době rakoviny opravdu zbavíme?

V tomto případě jsem spíše skeptik. Je to tak extrémně složitý mechanismus, že si myslím, že v blízké budoucnosti se rakoviny nezbavíme. Vývoj jde sice hrozně dopředu. Každým dnem získáváme spoustu nových informací. Bohužel trošku ale pak pokulhává léčba, byť i ta se vyvíjí rychle.

Jakým způsobem se rakovina prsu vyšetřuje?

Nejpřesnější vyšetření je mamografie, což je radiační záření. U nás se dělá jednou za dva roky od pětačtyřiceti let věku. Nebereme-li v potaz speciální rizikové skupiny. Pro některé nádory je to doba dostačující, ale pak jsou tu takzvané intervalové nádory, které se objeví právě v tom období mezi vyšetřeními.

Na začátku jste zmínila předstupeň nádoru. Co to znamená?

To je stádium, kdy nám mamografie odhalí známky, které značí problém. Lékař z výsledků pak dovede odvodit, že z této patologie vznikne nádor. Neví však, kdy to bude. Takže se pak odstraňují preventivně. V tomto stádiu je prognóza ještě velmi dobrá.

Poměrně nedávno Masarykův onkologický ústav začal nabízet možnost genomového testování. V čem spočívá?

U nádoru prsu se multigenomické testování dělá u pacientek, které již měly nádor diagnostikovaný i vyoperovaný. Díky testu o nádoru zjistíme mnohem více informací a dovedeme určit míru rizika relapsu. Obecně je výsledkem číslo, které vám pacientku zařadí do určité kategorie. Když je ve skupině s nízkým nebezpečím návratu nemoci, nemusíme nasazovat chemoterapii. V opačném případě léčbu nabídneme.

V brněnských Bohunicích už letos opravili mateřské školy v Běloruské, Uzbecké, Švermově a Vedlejší ulici.
Vězni v létě zvelebují školky v brněnských Bohunicích, podívejte se

Takže je to jen pro pacientky, které nemoc měly nebo mají…

Ano. O genomickém testování, které stanoví míru rizika vzniku nádoru, se však již mluví a do budoucna určitě vznikne. Zatím u nás ale nefunguje ani na úrovni klinických studií. Nicméně máme jiné parametry, na jejichž základě stupeň nebezpečí dovedeme určit. Existují mutace ve známých genech BRCA-1 a BRCA-2, o nichž víme, že to riziko zvyšují. U žen s touto prokázanou mutací je pravděpodobnost karcinomu prsu šedesát až osmdesát procent. Tyto ženy pak sledujeme a máme pro ně preventivní program včetně operace. Například odstranění prsu, které podstoupila třeba Angelina Jolie.

A jak je to u žen, které tuto mutaci nemají?

Žena z běžné populace, u níž v rodině se toto onemocnění nevyskytovalo, má pravděpodobnost osm procent.

Odstranění prsu je pro mnoho žen velký strašák. Jak je to s plastikami?

Za poslední léta se to hodně zlepšilo. Dříve se plastiky tolik nenabízely a mohla ji získat jen žena, která nebyla v remisi. Rovněž se tolik nehledělo na estetickou stránku věci. Důležité bylo jen to, že pacientka žije. Teď jsme ale úplně jinde.

Jakým způsobem se plastika provádí?

Silikonovým implantátem, nebo tkáňovým lalokem, kdy se ze břicha vezme tuk a velice složitě se z něj udělají prsa. Od letošního roku rovněž nabízíme možnost okamžité rekonstrukce.

V čem spočívá okamžitá rekonstrukce?

Jak název napovídá, pacientce uděláme rekonstrukci prsu ihned po jeho odstranění. Děláme tak ve dvou fázích. Žena nejprve dostane tkáňový expandér, což jsou v podstatě dva pytlíky naplnění fyziologickým roztokem. Jednou za týden se pak zvětšuje jejich objem, dokud je ve druhé fázi nenahradí silikonové implantáty. Dvouetapový proces s sebou nese mnohem méně pooperačních komplikací. Od letošního února děláme rekonstrukce i zmíněným tkáňovým lalokem. Myslím, že to jsme jediní v republice.

Jak ňadra po takové operaci vypadají?

Laik si podle mě ani nevšimne, že žena po nějaké operaci je.

Chystáte v ústavu nějaké novinky?

Aktuálně jsme rozšířili možnosti rekonstrukční chirurgie. Přes covid jsme rovněž zavedli telemedicínu. Také tu máme grant, díky kterému můžeme pacientům a pacientkám po chemoterapii nabízet určitý druh cvičení. Fyzická aktivita je totiž pro prognózu důležitá, jenže nemocní lidé jí mnoho nemají. Pořád se snažíme jít s dobou.

Onkoložka Markéta PalácováOnkoložka Markéta PalácováZdroj: Deník/Pavel PodešvaKDO JE MARKÉTA PALÁCOVÁ

- Narodila se 15. března 1967.

- Vystudovala Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.

- V brněnském Masarykově onkologickém ústavu pracuje pětadvacet let.

- Ve volném čase ráda čte, jezdí na kole, chodí do přírody a za kulturou.