VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Operace byla hazard. S cizími játry žije třicet let

Brno – Za hazard s lidským životem označilo před třiceti lety ministerstvo vnitra první operaci jater v Československu. Lékaři se ale nevzdali a zákrok, který provedli, byl nadmíru úspěšný. Pacient totiž stále žije. Druhá chirurgická klinika Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně se tak stala pátým pracovištěm v Evropě, které úspěšnou transplantaci jater uskutečnilo.

2.2.2013 4
SDÍLEJ:

Profesor Vladimír Kořístek.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Šéfem transplantačního týmu byl tehdy Vladimír Kořístek. Lékaři se na zákrok připravovali přes deset let. Operaci předcházely roky vědecké práce a pokusů na zvířatech. „Nejdřív jsem zkoušel operovat vepře. Teprve po roce první z nich přežil," uvedl pro Brněnský deník Rovnost Kořístek.

Lékaři se museli poučit z vlastních chyb. Třeba játra proplachovali a zbavili je tak cukru. Prasata pak trpěla glykémií. „Dlouho nám trvalo než jsme na to přišli," zavzpomínal Kořístek.

I přes další úspěchy se zvířaty, mu ministr nechtěl dál povolení k operaci člověka. „Ten mi řekl ať na to zapomenu, že první transplantace bude v Praze," řekl Kořístek a dodal, že byl tehdy pořádně naštvaný.

Pražská nemocnice v Krči dělala transplantační pokusy na psech. Bez většího úspěchu. Proto nakonec chirurg z Brna povolení dostal s podmínkou, že zákrok bude označen jako experiment na člověku. „Průběh transplantace mám dodnes v paměti a vzpomínám na ni s velkým zadostiučiněním," prohlásil před pěti lety Kořístek.

Operaci tehdy podstoupil šestatřicetiletý Josef Mynář z Tišnova na Brněnsku, který trpěl neléčitelnou jaterní chorobou. „V prvním momentu jsem trochu zaváhal, ale když jsem se zeptal, jak dlouho budu žít, když transplantaci odmítnu, tak jsem se rozhodl hned, protože mi zbývalo pár týdnů," vzpomínal již dříve Mynář.

Kromě Kořístka u zákroku asistoval například i pozdější ředitel transplantačního centra Jan Černý. „Ten odebíral játra dárci. Kořístek je pak přišil do těla pacienta," poznamenal náměstek pro léčebně preventivní péči Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno Jiří Ondrášek.

Zatímco v osmdesátých a začátkem devadesátých let se v celém Československu dělala jen jedna nebo dvě operace ročně, dnes je lékaři počítají na několik desítek. „Navíc tehdy pacient brzy po transplantaci zemřel. O úspěšných operacích můžeme mluvit zhruba od konce devadesátých let minulého století. V současné době sedmadevadesát procent pacientů žije ještě rok a déle po operaci," upozornil Ondrášek.

Mynář se po transplantaci vrátil k práci u železnice, kde jako staniční dělník zůstal ještě dalších deset let. Pak musel odejít do invalidního důchodu. Vypomáhal však alespoň jako domovník a topič. Otec čtyř dětí je v současné době stále aktivní v mysliveckém sdružení.

První transplantaci jater na světě uskutečnil tým Thomase Starzla v americkém Denveru před padesáti lety. Příjemcem bylo malé dítě s rozsáhlým nádorem jater. Operace ale skončila masivním krvácením a smrtí nemocného. Úspěšný byl tedy až druhý pokus v roce 1967. Po zákroku žil pacient zhruba rok. Zemřel, protože se u něj znovu projevilo nádorové onemocnění. První transplantace jater v Evropě se konala v roce 1968 v Cambridgi. Čechoslováci si na ni počkali ještě dalších patnáct let.

V současné době existují v České republice dvě pracoviště, která se zaměřují na transplantaci jater. Kromě brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, které se jim věnuje třicet let, je to ještě pražský Institut klinické a experimentální medicíny. Ten začal v roce 1995.

Brněnští lékaři mají na kontě přes čtyři sta zákroků, pražští zhruba o tři stovky více. „Ročně jich nyní zvládneme průměrně třicet, pražští kolegové dalších čtyřicet nebo padesát," upozornil Ondrášek. Počet provedených transplantací stále roste.

Autor: Jana Vondrová, Kateřina Foltánková

2.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Taťána Malá (ANO).

Chci být poslankyní i náměstkyní hejtmana, říká Taťána Malá po úspěchu ANO

Lev Lolek a lvice Kivu spolu žijí už dva měsíce v brněnské zoologické zahradě v Bystrci.
17

Čtvrt roku života lvů v Brně: líbánky pokračují, lvíčata zatím na cestě nejsou

AKTUALIZOVÁNO

Voliči nám sečetli chyby, říká Onderka. Do sněmovny jde z druhého místa

Brno /ROZHOVOR/ - Dramatický úbytek voličů zaznamenali celostátně sociální demokraté. Ve volbách do Poslanecké sněmovny úplně propadli a získali jen necelých 7,3 procenta. Jedním z mála šťastných sociálních demokratů, který mohl slavit, se ale stal bývalý brněnský primátor Roman Onderka. Jihomoravané ho totiž 3 090 preferenčními hlasy katapultovali z šestého místa kandidátky na místo druhé. Tím mu zajistili místo v poslanecké sněmovně. „Nepočítal jsem s tím, že se do sněmovny dostanu, ale přece jenom jsem si to přál. Proto jsem dělal kontaktní kampaň. Jihomoravanům chci slíbit, že se za ně budu v Praze bojovat," řekl krátce po ukončení sčítání jihomoravských hlasů Onderka.

Volby 2017: ANO na jižní Moravě ovládlo všechna okresní města

Jižní Morava – Podobně jako na celostátní úrovni ovládlo volby na jižní Moravě hnutí ANO 2011. Jeho vítězství však nebylo tak drtivé jako v celé republice – v kraji získalo 27,4 procenta hlasů. Následuje ODS s 11,8 procenty hlasů, třetí je SPD s 11,6 procenty. Další byli Piráti, KDU-ČSL, ČSSD, komunisté, TOP 09 a Starostové a nezávislí.

Lidé ručně mleli obilí a aranžovali hroby. Na Špilberku slavili den archeologie

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Pípání detektoru kovů se ozývá špilberským nádvořím. Přístroj se pohybuje nad dlažbou a vydává pronikavé zvuky. Nedrží ho ale v ruce žádní hledači pokladů, nýbrž nadšené malé dítě. O kousek dál štípe mladá žena dříví. Místo moderní sekery však v ruce drží sekeru prehistorickou. Neobvyklý pohled se naskytnul návštěvníkům hradu v sobotu. U příležitosti oslav Mezinárodního dne archeologie totiž archeologové připravili ukázky své práce a nabídli lidem i možnost vrátit se v čase.

Pro zdravější záda i mysl. Děti ve škole sedí na speciálních podložkách

Mokrá-Horákov  –  Zdravá záda i bystřejší myšlení mají děti ze základní školy v Mokré-Horákově na Brněnsku. Zúčastnily se totiž výzkumu, při kterém více než rok používaly zdravotní podložky na sezení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení