Zvážení dotací je nutné podle bývalého brněnského primátora a nynějšího opozičního zastupitele za hnutí ANO Petra Vokřála. „U čtrnácti set objektů nemáme jistotu, jestli památkami jsou, nebo ne. Obávám se, že se může stát, že takovou budovu opravíme, ale ihned po vyúčtování dotace majitel nemovitosti požádá ministerstvo kultury o vyjádření, zda budova památka je, nebo není. Potom objekt může ze seznamu památek vypadnout, jak se to stalo třeba s pasáží Jalta,“ řekl.

Vokřál proto navrhl metodiky pro udělování dotací na opravu památek upravit. „Je nutné zvážit, zda bychom ji neměli alespoň probrat a oprášit,“ dodal.

Jeho návrhem se plánuje zabývat náměstek pro kulturu Tomáš Koláčný. „Chci ale podotknout, že postoj města trvá. Fakt, že byly památky na seznam zapsány pozdě, neznamená, že památkami nejsou,“ uvedl.

O opětovné zapsání budov, jimž ministerstvo na základě žádosti o vyjádření status památky odebralo, usilují památkáři.

„Do dubna odebralo ministerstvo kultury v Jihomoravském kraji status kulturní památky sedmapadesáti objektům. Jednačtyřicet staveb jsme opětovně navrhli na prohlášení za kulturní památku. Ministerstvo kultury z tohoto počtu dosud vrátilo status památky pěti objektům,“ uvedl ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Do seznamu památek ministerstva kultury se budovy zapisovaly do roku 1988. O těch, které se na seznam dostaly pozdě, může ministerstvo rozhodnout, že památkami nejsou.